6. Československá a česká historie. Novodobé dějiny od 1990
Československo 1990
Novodobé dějiny od roku 1990
Trest smrti zrušen 2.5.1990. První zmínka o trestu smrti je v Kosmově kronice v době vlády kněžny Libuše. Císař Josef II. v roce 1787 trest smrti zrušil. Roku 1795 obnoven císařem Františkem II.(I.).
V letech 1918-1933 bylo popraveno 9 odsouzených (k trestu smrti odsouzeno 433 pachatelů). 1934-1938 popraveno 11 osob. Za 2. světové války popraveno 1079 (většina za heydrichiády gilotinou na Pankráci). V letech 1948-1968 popraveno 248 vězňů. V letech 1969-1989 popraveno 515 osob (prezident Klement Gottwald podepsal rozsudek smrti 190 osob, z toho 47 politických vězňů). Celkem v letech 1918-1989 bylo popraveno 1862 osob.
V letech 1949-1955 byl trest smrti pouze oběšením. Odsouzený byl zavěšen a udusil se. Od roku 1955 bylo používáno propadliště. Trest smrti nesměl být uložen těhotné ženě a mladistvému zločinci do 18 let.
Poslední politická poprava byla vykonána v roce 1960. Poslední popravená žena byla Olga Hepnarová (*1951) 12.3.1975. Byla psychicky nemocná. 10.7.1973 na Strossmayerově náměstí v Praze najela vypůjčeným nákladním automobilem do davu 30 lidí a zabila 8 osob. Posledním popraveným Čechem byl Vladimír Lulek 2.2.1989 za pětinásobnou vraždu, poslední popravený Slovák Štefan Svitek 8.6.1989 za vraždu manželky a dvou dcer. Poslední odsouzený k trestu smrti 8.9.1988 byl Zdeněk Vocásek (*1956, IQ 77), absolvoval Zvláštní školu. Měl být popraven za dvojnásobnou vraždu důchodců v roce 1987. Poprava byla naplánována na prosinec 1989, ale změnou režimu v listopadu mu byl trest smrti změněn na doživotí. Předtím čtyřikrát trestán za přepadení.
Plat kata v roce 1510 byl 32 grošů za měsíc+30 grošů za popravu. V roce 1920 činil plat 15.000 korun za rok +500 korun za popravu. V roce 1989 byl plat za jednu popravu 1400 Kčs. Poslední kat pracoval jako dozorce na Pankráci.
Visegrádská skupina V3 vznikla 15.2.1991, Vyšegrádská trojka, V3, která vznikla v maďarském městě Visegrád (Višegrád-Vyšehrad).
Setkání tří prezidentů: Józsefa Antalla (Maďarsko), Lecha Walesy (Polsko) a Václava Havla (ČSFR) bylo inspirováno setkáním tří královských Veličenstev na svátek sv. Martina 11.11.1335: Karel I. Robert z Anjou, 47 let (Uhry), Kazimír III. Veliký, 25 let (Polsko) a Jan Lucemburský, 39 let (České království) se synem Karlem, 19 let, s jejich doprovodem, knížaty slezskými, polskými a německými. Přítomni byli i zástupci Řádu Německých rytířů.
Mírovou schůzku ve sporu o polské Slezsko svolal uherský král Karel I. Robert do Trenčína v srpnu 1335, kde se setkal s Janem Lucemburským. Král Kazimír III. do Trenčína nepřijel. V listopadu 1335 se panovníci setkali v uherském Vyšehradě, kam přijel i král Kazimír III. Na této schůzce si králové domluvili vymezení hranic Polska. Český král a titulární polský král Jan se vzdal polského trůnu za 20.000 kop pražských grošů. Panovníci se dohodli, že: "kdyby kteréhokoli z těchto králů nebo jejich zemí napadl nepřítel, ostatní budou povinni přispěchat mu na pomoc. A stvrdili to i velikou přísahou." (uherská kronika 14. století, https://www.visegradgroup.eu/visegradsky-sjezd/gyorgy-racz-visegradsky). Smlouva byla podepsána na svátek sv. Alžběty Uherské 19.11.1335. Díky této smlouvě nastalo období dobrých sousedských vztahů bez válek. Králové pobývali na Visegradu 4 týdny.
Vyšegrádská čtyřka, od 1.1.1993. Aliance čtyř států střední Evropy: České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska Po rozdělení Československa (1992) se V3 změnila na V4, protože členství se přeneslo na oba nástupnické státy ČR a SR.
V roce 1991 bylo v ČSFR vykradeno 1100 kostelů. Bylo to několikanásobně více než za 30 ti leté války.
Ježíšova matka. V roce 1991 natočila Československá televize Bratislava inscenaci Ježišova matka. Podle samizdatu Alexandra Mojsejeviče Volodina z poloviny 20. století. Velice netradičný příběh Panny Marie, matky Ježíše Krista. V této inscenaci byly postavy takzvaně polidštěné, odkrojené od duchovna a oběti Krista. V této inscenaci Ježíšova matka Marie kouřila cigarety. Měla další 2 syny a dceru, která se zamilovala do apoštola Petra.
Marie je předvedena jako nevěřící v Boha, zlá a nelaskavá. Nakonec bere do ruky nůž a chce vraždit. Tato inscenace, kterou Československá televize Bratislava vysílala 7.12.1992, den před katolickou slavností Neposkvrněného Početí Panny Marie (8.12.), vyvolala mezi katolíky v Československu velké pobouření.
Československo dne 31.12.1992 ukončilo po 74 letech společné soužití a o půlnoci se rozdělilo na dva samostatné státy: Českou republiku a Slovenskou republiku. Oba státy mají svou vládu, prezidenta republiky, parlament a státní symboly.
-----------------------------------------------------------------------------------
Česká republika 1.1.1993
Novodobé dějiny od roku 1990
Osoby a události po roce 1993
Střed České republiky se nachází na severním okraji vesnice Číhošť. Místo označuje pomník s mapou ČR, státním znakem a znakem obce Číhošť. Pod mapou je nápis: ZDE SE NACHÁZÍ GEOGRAFICKÝ STŘED ČESKÉ REPUBLIKY. Pomník byl postaven 12.12.2006.
Obec je známá umučením místního kněze P. Josefa Toufara (*14.7.1902 Arnolec u Jihlavy, +25.2.1950 Praha), který se stal obětí StB a komunistické moci.
Tančící dům v Praze postaven v letech 1994-1996. Na jeho místě stál činžovní dům, který byl zničen 14.2.1945 bombardováním americkými letadly. V sousedním domě bydlel Václav Havel (*1936, prezident 1989-2003, +2011). Nový dům navrhl chorvatský architekt Vlado Milunić (1941-2022), a kanadský architekt Frank Owen Gehry (*1929). Stavbu bylo možní postavit díky porevoluční euforii.
Senát Parlamentu České republiky - Horní komora Parlamentu. Senát začal svoji činnost 18.12.1996, i když jeho postavení bylo zapsáno v Ústavě ČR v roce 1992. Sídlem Senátu je Valdštejnský palác na Malé Straně v Praze.
Vstup ČR do NATO 12.3.1999. V letech 2015-2018 předsedou vojenského výboru NATO byl náčelník generálního štábu, armádní generál Petr Pavel (od roku 2023 prezident ČR).
Josef Bláha *29.10.1914, +22.3.2002 Praha. Od roku 1968 vrátný v Arcibiskupském paláci. Člen Svatováclavské ligy, nositel papežského vyznamenání Pro Ecclesia et Pontifice. Velice významný člověk, důvěrník a spolupracovník pražského arcibiskupa Františka kardinála Tomáška. Za doby komunistické nadvlády, útlaku církve a omezení osobní svobody kardinála Tomáška, byl Josef Bláha zprostředkovatelem a tajnou spojkou mezi normálním světem a pražským arcibiskupstvím.
Jiří Hanzelka, Ing., dr. h. c. *24.12.1920 Štramberk, +15.2.2003 Sedlo u Jindřichova Hradce. Významný český cestovatel a spisovatel. Na škole studoval s Miroslavem Zikmundem (1919-2021), s kterým se vydal v letech 1947-1950 na cestu do Jižní Ameriky a do Afriky. Na další cestu se vydali v letech 1959-1964 do Asie. V roce 1963 vstoupil do KSČ. Po roce 1969 se nesměl s Miroslavem Zikmundem zúčastnit veřejného života a publikovat své knihy, protože odsoudili vpád sovětských vojsk v roce 1968. V roce 1977 podepsal Chartu 77. V roce 1987 se přestěhoval do obce Sedlo u Jindřichova Hradce. Pohřben u Schwarzenberské hrobky v Domaníně u Třeboně.
Desetníky a dvacetníky, platnost desetihaléřů a dvacetihaléřů skončila 31.10.2003. Tyto drobné mince byly staženy z oběhu pro vysoké výrobní náklady a nepraktičnost. Haléř, halíř zavedl císař František Josef I. v roce 1892 a nahradil tím krejcary a zlatky.
Ve 13. století se razily drobné mince ve švábském městě Hall am Kocher. Mince byly latinsky nazývány denarius hallenses (hallenský denár), německy heller, česky haléř, halíř.
Jiří Reinsberg *30.3.1918 Brno, +6.1.2004 Praha. Katolický kněz v chrámu Panny Marie před Týnem (Týnský chrám) v Praze. Jeden z vynikajících kazatelů katolické církve v Československu. V Junáku měl přezdívku Amundsen. Studoval na gymnáziu, kde byl profesorem tělocviku Antonín Benjamín Svojsík, zakladatel Junáka-českého skauta. Pater Jiří Reinsberg vysvěcen 19.12.1942 v Lateráně, 1942-1945 poručík Československé obrněné brigády v Anglii, v letech 1.8.1946-30.6.1994 farářem v "Týně" (administrátor, od roku 1951 farář, 1994-2003 příležitostně).
Vstup ČR do EU. 1.5.2004 se Česká republika stala členskou zemí Evropské unie.
Padesátníky a papírové dvacetikoruny, platnost padesátihaléřů a modrých dvacetikorun s portrétem českého krále Přemysla Otakara I. skončila 31.8.2008.
Papírové padesátikoruny, platnost červených padesátikorun s portrétem přemyslovské princezny a abatyše sv. Anežky České skončila 31.3.2011. Bylo to v roce, kdy se v lednu připomínalo 800. výročí jejího narození (*21.1.1211).
Sněžka nejvyšší hora České republiky. Do roku 2013 byla její výška 1602 m n.m. Geodet Vladimír Hlavsa z vrchlabské Geodézie Krkonoše naměřil výšku 1603,30 m n.m. Tuto výšku přeměřili a 25.2.2014 potvrdili pracovníci Zeměměřičského úřadu.
Jiří Louda plk.v.v., dr. h. c., *3.10.1920 Kutná Hora, +1.9.2015 Olomouc. Významný český heraldik, tvůrce standarty (prezidentské vlajky), československého znaku v roce 1990 a českého velkého i malého znaku v roce 1992. Autor knih o znacích českých měst a české šlechty. K heraldice se dostal díky svému otci, který byl v Kutné Hoře profesorem kreslení.
Za 2. světové války bojoval ve Francii a v Anglii. Tam vytvářel znaky pro spojenecké armády. Po komunistickém převratu byl v letech 1948 - 1950 uvězněn bez soudu a "trest" si odpykával ve věznici na Mírově. Po propuštění našel práci ve Vědecké knihovně v Olomouci, kde pracoval do roku 1976.
V roce 1991 byl rehabilitován a povýšen na plukovníka ve výslužbě. 28.10.2000 mu prezident republiky Václav Havel udělil vyznamenání Za zásluhy o Českou republiku. Od roku 1953 žil Jiří Louda v Olomouci, kde zemřel.
Miroslav Zikmund, Ing., dr. h. c., *14.2.1919 Plzeň, +1.12.2021 Praha. Významný český cestovatel a spisovatel.
V letech 1947-1950 podnikl s Jiřím Hanzelkou (1920-2003) v osobním automobilu Tatra 87 cestu do Jižní Ameriky a do Afriky. O komunistickém puči se dozvěděli v Belgickém Kongu. Druhou cestu podnikli v nákladním automobilu v letech 1959-1964 do Asie a Sovětského svazu. Po roce 1969 se nesměli zúčastnit veřejného ivota a publikovat své knihy, protože odsoudili vpád sovětských vojsk v roce 1968.
Miroslav Zikmund se vydal na cesty po roce 1989. Navštívil Japonsko, Austrálii a Nový Zéland. V roce 2000 vycestoval na Srí Lanku (Cejlon) a do USA.
Karel Schwarzenberk *10.12.1937 Praha, +12.11.2023 Vídeň, Karel VII. ze Schwarzenbergu, Karel Jan Nepomuk Josef Norbert Bedřich Antonín Vratislav Menas kníže ze Schwarzenbergu, vévoda krumlovský, okněžněný hrabě ze Sulzu a landkrabě klettgavský, rytíř Řádu Zlatého rouna. Od roku 1951 skaut. Kancléř prezidentské kanceláře, senátor, ministr zahraničí, místopředseda vlády, v roce 2013 kandidát na prezidenta republiky.
Naši zemi zahalil veliký smutek
Střelba na FF UK 21.12.2023 (čtvrtek). V budově Filosofické fakulty Univerzity Karlovy na Palachově náměstí začal střílet DK (*1999), student FF. Zastřelil 12 studentů, 2 pedagogy a 25 studentů zranil.
15.12.2023 (pátek) v Klánovickém lese zavraždil mladého tatínka Martina (32 let) s dcerou (2 měsíce), který zde byl na procházce. Pan Martin vytrvalostními běhy pomáhal získávat finance vozíčkářům.
21.12. student DK doma v Hostouni (okr. Kladno) zastřelil svého otce, zanechal dopis s vlastním přiznáním vraždy v Klánovicích a pak odjel do Prahy. Při zásahu policistů se sám zastřelil na balustrádě fakulty.
Zásah Policie ČR byl později hodnocen účastníky (studenty a pracovníky fakulty) jako vysoce profesionální.
Tato tragédie během večerních hodin otřásla občany České republiky. Ve 21 hodin svolala vláda mimořádné zasedání s účastí prezidenta republiky Petra Pavla, který se vrátil z cesty ve Francii, a vyhlásila vláda státní smutek. Událost měla velký ohlas v celém světě. Soustrastné telegramy poslali mnozí státníci: ze Slovenska prezidentka Zuzana Čaputová a premiér Robert Fico, z Polska prezident Andrzej Duda, z Rakouska prezident Alexander van der Bellen, z Německa prezident Frank Walter Steinmeier a kancléř Olaf Scholz, z USA prezident Joe Biden, z Kanady premiér Justin Trudeau, z Velké Británie král Karel III. s královnou Camillou a z Vatikánu papež František, který zahájil modlitby za oběti střelby.
Státní smutek 23.12.2023 (sobota) za oběti čtvrteční střelby na FF UK.
V den státního smutku města zrušila nebo omezila adventní akce, televize zrušily zábavní programy a konaly se zádušní bohoslužby za oběti. V katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha sloužil arcibiskup pražský Jan Bosko Graubner zádušní mši za účasti prezidenta republiky Petra Pavla, Její Magnificence rektorky Univerzity Karlovy Mileny Králíčkové, Spectabilis děkanky Filozofické fakulty Evy Lehečkové, členů vlády a Parlamentu i široké veřejnosti. V poledne se po celé republice na minutu zastavil provoz a rozezněly se všechny kostelní zvony, zvláště ty, které zvoní pouze příležitostně.
Touto tragickou událostí byly ovlivněny i nastávající vánoční svátky a oslavy Nového roku 2024.
Konkordát 24.10.2024. Státní sekretář Vatikánu (předseda vlády) arcibiskup Pietro kardinál Parolin *17.1.1955 Schiavon u Benátek, a český premiér prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M., dr.h.c. (*1.9.1964 Brno) podepsal na Úřadě vlády (ve Starkově akademii) 24.10.2024 v Praze konkordát (lat. concordatum=smlouva) mezi Svatým Stolcem a Českou republikou.
Arcibiskup Parolin se setkal s prezidentem republiky Petrem Pavlem. Ve svatováclavské kapli odloužil mši s prosbou o požehnání pro české země a její obyvatele. Mše se zúčastnili všichni biskupové Čech, Moravy a Slezska. Biskupské heslo kardinála Parolina: Quis nos separabit a caritate Christi? (Kdo nás odloučí od lásky Kristovy?, Ř 8,35). Pro platnost konkordátu je nutná jeho ratifikace oběma komorami Parlamentu České republiky: Poslanecká sněmovna (dolní komora) a Senát (horní komora).
