Sochy koní a jejich jezdci
Mezi naše nejznámější jezdecké sochy patří:
sv. Václav na Václavském náměstí v Praze (Josef Václav Myslbek, 1887-1912)
Jan Žižka na Vítkově v Praze (Bohumil Kafka, 1941-1950). Největší jezdecká socha na světě.
Jiří z Poděbrad na náměstí v Poděbradech (Bohuslav Schnirch)
Tomáš Garrique Masaryk v Lánech (Petr Novák, 2009)
Postavení koně ukazuje, jak zemřel jeho jezdec:
1) pokud má kůň zvednutou jednu nohu a třemi stojí na zemi, tak jeho jezdec zemřel na zranění z bitvy
2) pokud je kůň vzepjatý a má zvednuté dvě přední nohy, jeho jezdec zemřel v bitvě
3) pokud kůň stojí na dvou nohách a dvě má zvednuté, jezdec byl zavražděn (sv. Václav)
4) jestliže kůň stojí na zemi všemi čtyřmi nohami, jeho jezdec zemřel přirozenou smrtí (Jan Žižka).
Každý sochař toto rozdělení nerespektoval a existují vyjímky, kdy jezdec zemřel přirozenou snrtí, přesto má kůň zvednutou přední nohu a podobně, viz fotografie sochy krále Jiřího z Poděbrad.
