Jdi na obsah Jdi na menu
 


5. 4. 2020

 Historické osobnosti
      zkoumané MUDr. Emanuelem Vlčkem

Prof. MUDr. RNDr. h.c. Emanuel Vlček DrSc.
      (*1.3.1925 Rožmitál pod Třemšínem, +24.10.2006 Praha)
      český lékař, paleontolog a profesor Anatomického ústavu 1. lékařské fakulty UK. Absolvoval gymnázium na Smíchově a v letech 1945-1951 vystudoval lékařskou a přírodovědeckou fakultu UK.
      Jako student byl v březnu 1948 u pitvy ministra Jana Masaryka po jeho nešťastném pádu z okna budovy ministerstva zahraničí. V letech 1951-1957 pracoval na Slovensku ve Státním archeologickém ústavu v Nitře a do roku 1967 pracoval v Archeologickém ústavu v Praze. Od roku 1967 pracoval pro Národní muzeum v Praze.
      Od roku 1955 zkoumal ostatky našich panovníků a historických osob. Tyto výzkumy ukázaly mnoho vlastností ze života a zdravotního stavu těchto osob.

 

Emanuel Vlček zkoumal kosterní pozůstatky těchto osob a prokázal, že jim skutečně patří:

      svatý Lukáš (*1 Syrská Antiochie, +84 Théby, Řecko), třetí evangelista, současník a životopisec Ježíše Krista. Měl robustní postavu, vysoký 163 cm, krevní skupina 0. Lebka je uložena ve svatovítském pokladu v Praze, tělo bez lebky je pohřbeno v kostele sv. Justiny v Padově.    
      svatý Ivan (*800 Veligrad//Mikilenburg/Meklenburg, Meklenbursko-Přední Pomořansko, Německo, +851 Svatý Jan pod Skalou), poustevník. Syn Gostimysla, krále charvátského (kmene Obodritů) a Alžběty. Oficiálně nebyl svatořečen, jako svatý je potvrzen na základě staleté úcty. První český světec.
      Podle výzkumu ostatků měl vypracovanou postavu, trpěl pseudodnou z vlhkého prostředí. Do 20. století byla jeho smrt datována mezi rokem 882-893.
      kníže Bořivoj I. (*852 Velehrad?, +889 Praha), první český kníže. Podle kronikáře Kosmy syn Hostivíta, manžel kněžny sv. Ludmily, otec knížete Vratislava I. a Spytihněva I., dědeček sv. Václava.
      svatá Ludmila (*10.11.860 Pšov/Mělník, +15.9.921 Tetín), mučednice, česká kněžna. Dcera Slavibora, knížete pšovského, od roku 874 manželka knížete Bořivoje I., matka knížete Vratislava I. a Spytihněva I., babička sv. Václava. Byla uškrcena na příkaz kněžny Drahomíry, její snachy. První česká světice, svatořečil ji 10.11.925 pomocný biskup řezenský Michal. Oficiálně ji svatořečil v roce 1143 papežský legát Quido kardinál de Castello (3.10.1143.8.3.1144 papež Celestýn II.).
      Spytihněv I. (875-915), český kníže. Starší bratr knížete Vratislava I., syn Bořivoje I. a sv. Ludmily.
      Vratislav I. (*888, +13.2.921), český kníže. Mladší bratr knížete Spytihněva I., syn Bořivoje I. a sv. Ludmily, otec sv. Václava a Boleslava I.
      svatý Václav (*907 Stochov, +28.9.935 Stará Boleslav), mučedník, český kníže. Syn knížete Vratislava I., vnuk sv. Ludmily. Hlavní patron (ochránce) a věčný panovník České země. Svatořečen v roce 970 pražským biskupem sv. Vojtěchem.
      svatý Vojtěch (*956 Libice nad Cidlinou, +23.4.997 Cholin, Rusko), mučedník, druhý pražský biskup. Syn knížete Slavníka a Střezislavy, sestry sv. Václava. Zavražděn pohanskými Prusy v jejich posvátném háji Remove u Cholinu. V letech 997-1039 pohřben v Hnězdně. V roce 999 svatořečen papežem Silvestrem II. V roce 1039 jeho ostatky převezl z Polska kníže Břetislav I. a pohřbil v katedrále sv. Víta na Hradě. Hlavní patron arcidiecéze pražské.
      Jaromír (*975, +4.11.1035), český kníže. Syn Boleslava II., starší bratr knížete Oldřicha. Založil město Jaroměř. Pohřben v basilice sv. Jiří na Hradě.
      Oldřich (*991, +9.11.1034), český kníže. Syn Boleslava II., mladší bratr knížete Jaromíra. Násilně připojil Moravu k Čechám. Pohřben v basilice sv. Jiří na Hradě.
      Břetislav I. (*1002 Praha, +10.1.1055 Chrudim), český kníže zvaný český Achilles. Syn knížete Oldřicha a Boženy z Peruce.
      Jitka ze Svinibrodu (Judita ze Sweinfurtu, *1003, +2.8.1058 Praha), česká kněžna. Sestra bavorského vévody Oty Bílého, který ji jako sirotka dal na výchovu do kláštera, odkud ji unesl Břetislav I. a vzal si ji za manželku.
      svatý Prokop (*980 Chotouň u Českého Brodu, +25.3.1053 Sázava), kněz, poustevník, zakladatel a první opat kláštera na Sázavě. Pohřben v kostele Všech svatých na Hradě. Na žádost krále Přemysla Otakara I. byl v roce 1204 svatořečen papežem Inocencem III. v Lateránské basilice v Římě. Podle legendy ho papež původně nechtěl kanonizovat, ale Prokop se mu zjevil ve snu a hrozil mu berlou se slovy: „neprohlásíš-li mne, zvednu takto hůl a budu tě s ní tlouci, až tě dotluču.“ Kanonizační bulu přečetl 4.7.1204 na Sázavě papežský legát Quido kardinál Parareschi.
      Prokop vytvořil tzv. Remešský evangeliář (ze Sázavy ho daroval Karel IV. do kláštera v Emauzích v Praze, v 15. století odvezen do Cařihradu, v 16. století zakoupen do Francie, kde na něj v Remeši přísahali francouzští králové).
      Spytihněv II. (*1031, +28.1.1061), český kníže. Syn knížete Břetislava I. a Jitky. Papež Mikuláš II. (980-1061) mu v roce 1059 udělil právo nosit biskupskou mitru při významných církevních svátcích. Přestavěl na Hradě rotundu sv. Víta na basiliku. Pohřben v katedrále sv. Víta na Hradě. Spytihněvův syn Svatobor (+1086) se stal aquilejským patriarchou.  
      blahoslavený Hroznata (*1160 Ovenec, dnes Praha-Bubeneč, +14.7.1217 Kynšperk /Cheb), mučedník, český šlechtic, syn Sezemy, číšníka královny Judity. Premonstrát v klášteře Teplá, který založil. Zajat nepřáteli kláštera a umučen na hradě Kynšperk u Chebu v (tehdy německém) vězení. Pohřben v klášterním kostele Zvěstování Panny Marie v Teplé. Blahořečen 14.9.1897 papežem Lvem XIII.
      V době komunismu 1950–1989 byl klášter přeměněn na kasárny a vojáci zničili celý kostel. Otevřeli rakev s tělem bl. Hroznaty a s jeho lebkou hráli fotbal.
      Anežka Přemyslovna (*1150, +7.6.1228), princezna, abatyše kláštera sv. Jiří na Hradě. Dcera českého knížete Vladislava II. a druhého českého krále Vladislava I. a Gertrudy Babenberské, polorodá sestra krále Přemysla Otakara I. Pohřbena v basilice sv. Jiří na Hradě.
      Přemysl Otakar I. (*1155, +15.12.1230), český kníže 1192-1193, 1197-1198, třetí český král 1198-1230, první dědičný král český. Syn českého knížete a druhého krále Vladislava II. a Judity Durynské.
      Václav I. (*1205 Praha, +23.9.1253 Počaply u Berouna), zvaný Jednooký, český král. Syn Přemysla Otakara I. a Konstancie Uherské. Pohřben v kostele Nejsvětějšího Salvátora (Spasitele) v Anežském klášteře Na Františku.
      Kunhuta Štaufská, Švábská (*1200 Gunzelech u Augsburgu, Německo, +13.9.1248 Praha), česká královna. Dcera krále římského Filipa a Ireny Marie, vnučka císaře Bedřicha Rudovouse (Fridrich Barbarossa) a císaře byzantského Izáka II. Angelose. Manželka Václava I., matka Přemysla Otakara II., švagrová sv. Anežky České. Pohřbena v kostele Nejsvětějšího Salvátora (Spasitele) v Anežském klášteře Na Františku.
      svatá Zdislava z Lemberka (*1220 Křižanov na Moravě, +30.5.1252 Lemberk u Jablonného v Podještědí), česká šlechtična. Dcera brněnského purkrabího Přibyslava a Sibyly ze Sicílie (dvorní dáma královny Kunhuty Štaufské). Manželka Havla z Jablonného (později z Lemberka) Měli 4 děti: Havel (*1240, +1270, v r. 1265 nejvyšší číšník království českého, od r. 1254 rytíř krále Přemysla Otakara II.), Markéta, Jaroslav z Turnova, Zdislav (Zdeslav) ze Zvířetic (*1251, +1319, 1272–1284 purkrabí Pražského hradu).
      Po vzoru sv. Anežky České zakládala klášterní špitály na severu Čech (Jablonné v Podještědí, Turnov). Sama ošetřovala nemocné. Byla vysoká 160 cm, krevní skupinu A. Zemřela na tuberkulózu plic ve věku 32 let a byla pohřbena v klášterním kostele sv. Vavřince a sv. Zdislavy v Jablonném v Podještědí.
      Blahořečena papežem sv. Piem X. 28.8.1907. Dne 21.5.1995 ji společně s bl. Janem Sarkandrem svatořečil papež sv. Jan Pavel II. v Olomouci.
      svatá Anežka Česká, Anežka Přemyslovna (*21.1.1211, +2.3.1282), abatyše kláštera Na Františku, dcera krále Přemysla Otakara I. a Konstancie Uherské, sestra Václava I. Ve svém klášteře Na Františku se starala o nemocné a chudé. Pohřbena v kostele Nejsvětějšího Salvátora (Spasitele) v klášteře Na Františku. Na základě úcty ji 3.12.1874 blahořečil papež Pius IX. a 12.11.1989  ji ve Vatikánu svatořečil papež Jan Pavel II.
      Přemysl Otakar II. (*1233 Městec Králové, +26.8.1278 Moravské pole, Suché Kruty/Dürnkrut u Vídně), český král. Syn krále Václava I. a Kunhuty Štaufské, manžel Markéty Babenberské (1204-1266) a Kunhuty Uherské (1245-1285).
      Václav II. (*27.9.1271, +21.6.1305), český a polský král. V Polsku jako první Přemyslovec. Syn Přemysla Otakara II. a Kunhuty Uherské, manžel Guty Habsburské a Elišky Rejčky (Richenza, Alžběta Polská). Otec Václava III., Anny Přemyslovny, Elišky Přemyslovny a Markéty Přemyslovny, dalších 6 dětí zemřelo v dětství. Pohřben v kostele sv. Jakuba Většího na Zbraslavi.  
      Rudolf Habsburský (*1281 Štýr/Steyr, Rakousko, +3.7.1307 Horažďovice), zvaný král Kaše, český král. Manžel královny vdovy Elišky Rejčky. Zemřel na úplavici při tažení proti odbojným českým pánům.
      Kunhuta Přemyslovna (*1265, +27.11.1321), kněžna mazovská, abatyše kláštera Na Františku a kláštera sv. Jiří na Hradě. Dcera Přemysla Otakara II. a Kunhuty Uherské, sestra Václava II., praneteř sv. Anežky České.
      Jan Lucemburský (*10.8.1296 Lucemburk, +26.8.1346 Kresčak/Crécy-en-Ponthieu, Francie). zvaný Slepý, 10. český král. Syn císaře římského Jindřicha VII., manžel Elišky Přemyslovny, otec Karla IV. 
      Eliška Přemyslovna (*20.1.1292 Hrad, +28.9.1330 Vyšehrad), česká královna. Dcera Václava II. a Guty Habsburské, manželka Jana Lucemburského, matka Karla IV. Pohřbena v kostele sv. Jakuba Většího na Zbraslavi.
      Karel IV. (*14.5.1316 Staré Město, +29.11.1378 Hrad), český král, římský císař. Syn Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny. Pohřben v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Hradě.
      Blanka z Valois (*1316 Vincennes u Paříže , +1.8.1348 Praha), česká a římská královna. Dcera Karla hraběte z Valois a Mahauty z Châtillonu, sestra krále francouzského Filipa VI. 1. manželka Karla IV. Pohřbena v katedrále sv. Víta na Hradě.
      Anna Falcká (*26.9.1329 Falc, Německo, +2.2.1353 Hrad), česká a římská královna. Dcera rýnského falckraběte Rudolfa II. a Anny Korutanské (neteř Jindřicha Korutanského). 2. manželka Karla IV. Pohřbena v katedrále sv. Víta na Hradě.
      Anna Svídnická (*1339 Svídnice/Świdnica, Polsko, +11.7.1362 Hrad), česká a římská královna, císařovna římská. Dcera knížete svídnického Jindřicha II a Kateřiny Uherské, 3. manželka Karla IV. Matka Václava IV. a Alžběty/Elišky Lucemburské. Pohřbena v katedrále sv. Víta na Hradě. Její rodné město je 45 km od Broumova.
      Eliška Pomořanská (*1346 Štětín? Pomořany, Polsko, +14.2.1393 Hradec Králové), česká a římská královna, císařovna římská. Dcera vévody pomořanského Bohuslava/Bogislawa V. a Alžběty Polské, vnučka Vladislava I. Lokýtka, 4. manželka Karla IV. Matka Zikmunda Lucemburského a Jana Zhořeleckého. Pohřbena v katedrále sv. Víta na Hradě.  
   Eliška Lucemburská (*19.3.1358 Praha, +19.9.1373 Vídeň, Rakousko), vévodkyně rakouská, štýrská, korutanská a kraňská. Dcera Karla IV. a Anny Svídnické, sestra Václava IV., 1. manželka Albrechta III. Pohřbena v klášterním kostele v Gamingu v Dolním Rakousku.
      Jan Zhořelecký (*22.6.1370 Praha, +1.3.1396 Neuzelle v Dolní Lužici), vévoda zhořelecký, syn Karla IV. a Elišky Pomořanské, polorodý bratr Václava IV. a rodný bratr Zikmunda Lucemburského.
      Václav IV. (*26.2.1361 Norimberk, +16.8.1419 Nový hrad u Kunratic), český a římský král. Syn Karla IV. a Anny Svídnické, bratr Elišky Lucemburské, polorodý bratr císaře Zikmunda.
      Jana (Johanna) Bavorská (*1356 Haag, +31.12.1386 Karlštejn), česká a římská královna. Dcera Albrechta I. Bavora a Markéty Břežské, vnučka císaře Ludvíka IV. Bavora, pravnučka Markéty Přemyslovny, tety Karla IV.
      svatý Jan Nepomucký (*1340/1350 Pomuk/Nepomuk, +20.3.1393 Praha), kněz, generální vikář arcidiecéze pražské. Syn Welflína, nepomuckého rychtáře. Mučedník, hlavní patron (ochránce) Čech. Umučen na příkaz Václava IV., mrtvý vhozen do Vltavy z Karlova mostu. Pohřben v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Hradě, 31.5.1721 ho blahořečil papež Inocenc XII. a 19.3.1729 ho svatořečil papež Benedikt XIII.
      Prokop Lucemburský (*1358 Brno, +24.9.1405 Královo Pole, Brno), markrabě moravský, zemský hejtman českého království. Syn Jana Jindřicha lucemburského (1322-1375) a Markéty Opavské (1325-1363), bratr Jošta Lucemburského, synovec císaře Karla IV., vnuk krále Jana Lucemburského, pravnuk císaře Jindřicha VII., pravnuk krále Václava II., prapravnuk krále Přemysla Otakara II.
      Jan Žižka z Trocnova a z Kalicha (*1360/1364 Trocnov, +11.10.1424 Přibyslav), zeman, kontroverzní postava českých dějin. Syn Řehoře zemana z Trocnova a Johany. Neporazitelný husitský vojevůdce, vítěz mnoha bitev, původně loupežný lapka, žoldnéř polského krále Vladislava II. Jagiella, později panoš krále Václava IV. V roce 1421 dal postavit hrad Kalich u Litoměřic. Zemřel na sepsi od vředu (hlíza).
      Hradec Králové byl hlavním městem Žižkova bratrstva, proto byl pohřben v katedrále Svatého Ducha v Hradci Králové do hrobky, kterou si dala v roce 1407 postavit královna Žofie: "před hlavním oltářem v hlavní lodi po straně evangelijové (levá strana při pohledu k oltáři)" - Staré letopisy české. V roce 1461 přenesen z rozhodnutí krále Jiřího z Poděbrad do kostela sv. Petra a Pavla v Čáslavi (kterou Žižka ovládl 1420). Ostatky patří muži ve věku 61-65 let.
      Ladislav Pohrobek, latinsky Posthumus (*22.2.1440 Komárno, Slovensko), +23.11.1457 Praha), český a uherský král. Syn Albrechta II. Habsburského a Alžběty Lucemburské. Po matce vnuk Zikmunda Lucemburského a pravnuk Karla IV. Po otci v 6. generaci potomek Václava II. Pohřben v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Hradě v Praze. 
      Jiří z Kunštátu a Poděbrad (*23.4.1420 Kunštát, Hořovice, Bouzov, Poděbrady, +22.3.1471 Králův dvůr, Praha), volený český král. Zvaný Husitský král, nebo král obojího lidu = katolíků (pod jednou způsobou) a utraquistů (pod obojí způsobou). V roce 1434 se ve svých 14 ti letech zúčastnil bitvy u Lipan na straně umírněných kališníků a katolíků.
      Eleonora Habsburská (*15.11.1498 Lovaň, Belgie, +18.2.1558 Talavera la Real, Kastilie, Španělsko), portugalská a francouzská královna. Dcera Filipa I. Sličného a Jany Šílené, sestra císaře Karla V. a Ferdinanda I., manželka Manuela I. (Emanuel) Portugalského a Františka I. Francouzského. Pohřbena v klášteře v El Escorialu ve Španělsku. 
      Ferdinand I. Habsburský (*10.3.1503 Alcalá de Henares u Madridu, Španělsko, +25.7.1564 Vídeň, Rakousko), český král, římský císař. Syn Filipa I. Sličného Habsburského a Johany Šílené, bratr císaře římského Karla V., manžel Anny Jagelonské, otec Maxmiliána II. Pohřben v Colinově mauzoleu v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Hradě v Praze.
      Anna Jagellonská (*23.7.1503 Budín/Budapešť, Maďarsko, +27.1.1547 Praha), česká, uherská a římská královna. Dcera Vladislava II. Jagellonského a Anny z Foix a Candale, manželka Ferdinanda I., matka Maxmiliána II., prapravnučka císaře Zikmunda Lucemburského. Pohřbena v Colinově mauzoleu v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Hradě v Praze.
      Maxmilián II. (*31.7.1527 Vídeň, +12.10.1576 Řezno/Regensburg, Německo), český a uherský král, císař římský. Syn Ferdinanda I. a Anny Jagelonské, otec Rudolfa II. V roce 1575 potvrdil Českou konfesi (vyznání víry pro nekatolíky). Zemřel na jednání říšského sněmu v Řezně. Pohřben v Colinově mauzoleu v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Hradě v Praze.
      Rudolf II. (*18.7.1552 Vídeň, +20.1.1612 Praha), český, uherský a chorvatský král, císař římský. Syn Maxmiliána II. a Marie Španělské. Nekatolíkům vydal v roce 1609 Majestát na náboženskou svobodu. Pohřben v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Hradě v Praze.
      Albrecht (Vojtěch) Václav Eusebius z Valdštejna (*14.9.1583 Heřmanice u Jaroměře, +25.2.1634 Cheb), vévoda z Frýdlantu, hlavní město Jičín. Syn Viléma z Valdštejna a Markéty Smiřické ze Smiřic. Nejvyšší velitel císařských vojsk za třicetileté války. Zavražděn císařskými důstojníky. Pohřben ve Stříbře, v roce 1636 převezen do kláštera ve Valdicích, v roce 1785 pohřben v kostele sv. Anny v Mnichově Hradišti.
      Marie Amálie Habsburská (*22.10.1701 Vídeň, Rakousko, +11.12.1756 Mnichov, Německo), císařovna římská, arcivévodkyně rakouská. Dcera Josefa I. a Amálie Vilemíny, po matce prapravnučka Fridricha Falckého, zimního krále českého, sestřenice Marie Terezie, tchyně císaře Josefa II., manželka Karla VII. Bavorského, českého vzdorokrále (Karel III., rok a 5 měsíců) a císaře římského.
      Po smrti manžela v roce 1745 ukončila válku se svou setřenicí Marií Terezií o Rakouské dědictví a zasloužila se o mír mezi Rakouskem a Bavorskem. Zemřela v ústraní na zámku Nymphenburg v Mnichově. Pohřbena vedle manžela Karla VII. v kostele sv. Kajetána řádu Theatinů v Mnichově. Její srdce bylo pohřbeno v Milostné kapli v Altöttingu, Bavorsko.
      Karel Hynek Mácha (*16.11.1810 Praha, +6.11.1836 Litoměřice), básník a prozaik. Narodil se na Malé straně. Pokřtěn jménem Ignác, které později psal česky Hynek. Jméno Karel si dal v obrozenecké době. V letech 1832-1836 studoval práva na UK. Na konci studia, v roce 1836, napsal lyrickoepickou skladbu Máj.
      Byl velký cestovatel a navštěvoval romantická místa z české historie a obdivoval krásy přírody. Navštívené hrady sám kreslil. 23.10.1836 pomáhal hasit požár v Litoměřicích, kde se napil znečištěné vody. Za dva týdny zemřel na choleru. Úřad se obával paniky ze šíření nákazy a stanovil datum smrti o den dříve na 5.10.1836. Pohřben na hřbitově v Litoměřicích. 1.10.1938 byly ostatky převezeny do Prahy a 7.5.1939 pohřbeny na Vyšehradském hřbitově.
      Bedřich Smetana (Frydrych, Fridrich, *2.3.1824 Litomyšl, 12.5.1884 Praha), hudební skladatel. Syn Františka Smetany a Barbory rozené Lynkové. Napsal několik oper, symfonických básní a dalších hudebních děl. Pohřben na Vyšehradském hřbitově v Praze.
      Bohuslav Martinů (*8.12.1890 Polička, +28.8.1959 Liestal, Švýcarsko), hudební skladatel. Narodil se ve věžním bytě kostela sv. Jakuba. V roce 1926 se ve Francii seznámil s Charlottou Quennehenovou (1894-1978), kterou si vzal v roce 1931. Po okupaci Francie emigrovali manželé do USA. V 50 tých letech byl s manželkou Charlottou pozván od přátel manželů Sacherových do Schönenbergu u Basileje. Zemřel v nemocnici v Liestalu. Pohřben v Schönenbergu. V roce 1979 byly ostatky převezeny do Poličky a uloženy vedle manželky, která zemřela o rok dříve.