S T Á T N Í S Y M B O L Y Č E S K É R E P U B L I K Y
Ústava České republiky (ze dne 16. prosince 1992) Hlava první, článek 14:
(1) Státními symboly České republiky jsou:
velký a malý státní znak, státní barvy, státní vlajka, vlajka prezidenta republiky, státní pečeť a státní hymna.
(2) Státní symboly a jejich používání upraví zákon.
-----------------
(https://www.kstcr.cz/cz/legislativa-souvisejici-platne-predpisy-zakon-c-352-2001-sb-o-uzivani-statnich-symbolu-ceske-republiky-a-o-zmene-nekterych-zakonu.)
Zákon 352/2001 Sb. ze dne 18. září 2001
o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
UŽÍVÁNÍ STÁTNÍCH SYMBOLŮ ČESKÉ REPUBLIKY
§ 1
Úvodní ustanovení
(1) Zákon upravuje užívání státních symbolů České republiky,1) a to:
a) velkého státního znaku a malého státního znaku (dále jen "státní znak"),
b) státní vlajky,
c) vlajky prezidenta republiky,
d) státní pečeti, a
e) státní hymny.
----------------------------------------------------------------------------------
Ke změně znaku lva místo plamenné orlice (údajně) došlo podle kronikáře Dalimila za knížete Vladislava II. v roce 1158. K další změně znaku (údajně) podle kronikáře Dalimila došlo za vlády Přemysla Otakara I. v roce 1206, kdy byl polepšen jednoocasý lev o druhý ocas. Předlohou znaku Přemyslovců byl podle zoologů lev indický (berberský, asijský, do 19. století zvaný lev perský).
Nejstarší vyobrazení lva (kde není vidět ocas) je z roku 1192. První doklad o dvouocasém lvu je z roku 1247, kdy druhý ohon lva symbolizoval spoluvládu markraběte moravského Přemysla Otakara II. s jeho otcem českým králem Václavem I. V roce 1253 nastoupil na český trůn král Přemysl Otakar II. a použil markrabský znak dvouocasého lva jako znak českého krále. Pro Moravské markrabství udělil nový znak: na modrém poli stříbrnou orlici s červeným šachováním.
Znak českého stříbrného dvouocasého lva:
Na českém znaku se od středověku zobrazovalo křížení ocasů lva: Čestnější (levý) kosmý ocas \ byl překřížený nad (pravým) šikmým / ohonem od vzniku znaku: 13. století-do roku 1960. Na některých vyobrazeních (ve 14. století-Pasionál abatyše Kunhuty, 1509-portugalská kniha znaků Livro do Armeiro, 1939-1945 Protektorát Čechy a Morava) byly ohony lva prohozeny. Od roku 1960, i na současném státním znaku, je křížení ocasů opačně: pravý šikmý ohon je přehozen přes levý kosmý ohon.
Znak moravské červeno stříbrné orlice:
13. století-1992 bylo pořadí tinktur moravské orlice stříbrno červené . Od roku 1993 jsou tinktury prohozeny. V roce 1462 byla stříbrná tinktura změněna na zlatou (změna nebyla potvrzena), ale v letech 1915-1918 se používala.
Znak slezské černé orlice:
se od 14. století nezměnil. Černá orlice se stříbrným perisoniem (lat. páska, pružina, pružec, mylně půlměsíc) zakončeným trojlístkem, uprostřed s křížkem, se zlatou korunou a červenou zbrojí na zlatém poli byl znak piastovských knížat do roku 1335, od 14. století znak Vratislavského biskupství a knížectví (1177-1742). Slezská orlice je i na znaku pruské provincie Slezsko (1815-1919) a na znaku Lichtenštejnského knížectví.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Změny státních symbolů
Československa
a České republiky
Státní znak Československa,
České republiky a Slovenska
Velký státní znak Československé republiky (ČSR)
1918/1920-1939, 1945-1960
Velký znak se skládal ze dvou štítů – srdečního (předního) a zadního. Znak drží dva štítonoši zlatí dvouocasí lvi s korunou. Pod znakem zlatá stuha s modrým nápisem „Pravda vítězí“.
Na předním (srdečním) štítku znak Čech: na červeném štítě stříbrný dvouocasý lev ve skoku, hledící vpravo, rozžavených úst, se zlatou zbrojí a zlatou korunou (čelenkou).
Zadní štít byl rozdělen na sedm polí třemi vodorovnými pruhy tak, že vrchní dva pruhy byly rozděleny na dvě pole a třetí spodní pruh na tři pole.
V 1. pravém poli znak Slovenska: na červeném štítě tři modré vrchy, na prostředním z nichž vztyčený stříbrný patriarší (Cyrilometodějský dvojramenný) kříž.
Ve 2. poli znak Podkarpatské Rusi: štít podélně rozdělený, v pravém modrém poli jsou tři zlatá břevna; levé pole stříbrné se stojícím červeným (ruským) medvědem hledícím vpravo (znak vytvořen Gustavem Friedrichem v roce 1920).
Ve 3. poli vpravo znak Moravy: na modrém poli vpravo hledící stříbrná, červeně šachovaná orlice se zlatou zbrojí a korunou (čelenkou).
Na 4. poli znak Slezska: na zlatém štítě vpravo hledící černá orlice se zlatou korunou (čelenkou), červenou zbrojí a stříbrným perisoniem (pružinou) zakončeným jetelovými trojlístky, uprostřed zdobenou křížkem.
V 5. dolním pravém poli znak Těšínska: na modrém štítě vpravo hledící zlatá orlice.
V 6. poli uprostřed znak Opavska: červeně a bíle rozpůlený štít.
V 7. levém poli znak Ratibořska: podélně rozdělený štít, v pravé části modré pole se zlatou orlicí s čelenkou, hledící vpravo; v levé půlené části bílé a červené pole (polská vlajka). Znak Ratibořska symbolizoval připojení Hlučínska k ČSR. Hlučínsko však nikdy nepatřilo k Ratibořskému knížectví, ale k vévodství Opavskému v (českém) Slezsku.
Jednotlivé znaky v postavení na velkém státním znaku
Slovensko Podkarpatská Rus
Morava Čechy Slezsko
Těšínsko Opava Ratibořsko
------------------------------------------------------------------------------------
střední znak ČSR malý znak ČSR
1918/1920-1939, 1945-1960
Střední znak se skládal ze dvou štítů – srdečního (předního) a zadního.
Na předním štítu znak Čech: na červeném štítu stříbrný dvouocasý lev ve skoku, hledící vpravo, rozžavených úst, se zlatou zbrojí a zlatou korunou (čelenkou).
Zadní štít rozdělen na čtyři pole. V 1. poli znak Slovenska: na červeném štítě tři modré vrchy, na prostředním vztyčený stříbrný patriarší (cyrilometodějský, dvojramenný) kříž. Ve 2. poli znak Podkarpatské Rusi: podélně rozdělený štít, v pravé části modré pole s třemi zlatými břevny; v levé části stříbrné pole se stojícím červeným medvědem hledícím vpravo. Ve 3. poli znak Moravy: na modrém štítě vpravo hledící, stříbrně a červeně šachovaná orlice se zlatou zbrojí a korunou (čelenkou). Ve 4. poli znak Slezska: na zlatém štítě vlevo hledící černá orlice se zlatou korunou (čelenkou), červenou zbrojí a stříbrným perisoniem (pružinou) zakončeným jetelovými trojlístky a uprostřed zdobenou křížkem.
Malý znak tvoří červený štít. Na štítu je český stříbrný dvouocasý lev ve skoku, hledící vpravo, rozžavených úst, se zlatou zbrojí a korunou.
Protektorát Čechy a Morava 1939 - 1945
velký znak malý znak
Znak Protektorátu Čechy a Morava:
velký znak na čtvrceném štítu. V 1. a 4. poli český lev,
v 2. a 3. poli moravská orlice
malý znak: Na červeném štítu český lev ve skoku.
Slovenský štát 1939-1945
znak Slovenska: na červeném štítu tři modré vrchy mírně do špice, na prostředním vztyčený stříbrný patriarší (cyrilometodějský, dvojramenný) kříž s oblými rameny.
Československá socialistická republika (ČSSR) 1960-1990
socialistický znak Slovenska
ve znaku Československé socialistické republiky
Státní znak socialistického Československa nerespektoval pravidla heraldiky. Znak se od 11.6.1960 do 28.2.1990 používal pouze v jednom provedení s tímto popisem:
"Státní znak Československé socialistické republiky tvoří červený štít husitské pavézy s pěticípou hvězdou v horní části, na kterém je bílý dvouocasý lev nesoucí na hrudi červený štítek s modrou siluetou Kriváně a vatrou zlaté barvy. Kresba znaku je zlatá."
Znak vytvořil podle zadání prof. Milan Hegar (1921-1987).
Z hlavy českého lva byla odstraněna královská koruna a místo ní dána zlatě lemovaná komunistická rudá pěticípá hvězda. Lev byl umístěn na husitskou pavézu a na jeho hruď byl dán štítek s nově vymyšleným znakem Slovenska.
Ve školních učebnicích se objevila věta, že lev má dva ohony, které symbolizující dva bratrské národy Čechů a Slováků.
Slovenský znak uměle změnil a vytvořil akademický malíř, grafik Anton Hollý (1915-1989), odstranil cyrilometodějský patriarší dvojramenný kříž a na červeném zlatě orámovaném štítku modrý Kriváň (2494 m n.m.), ve Vysokých Tatrách. Kriváň se stal za štúrovců (od 19. století) symbolem Slovenska. Na Kriváni byl umístěn čtyřplamenný zlatý oheň SNP (Slovenského národního povstání). Čtyři plameny ohně byly posměšně nazývány 4 banány. Kriváň je první vrchol vysokých Tater od západu a je o 160 metrů nižší než nejvyšší vrchol Vysokých Tater Gerlachovský štít (2654 m n.m.).
Československá federativní republika (29.3.1990-22.4.1990)
Česko-slovenská federatívna republika *
Československo (česky)
Česko-Slovensko (slovensky) **
Česká a Slovenská Federativní Republika (23.4.1990-31.12.1992)
Česká a Slovenská Federatívna Republika ***
(ČSFR) 1990-1992
Znak federativního Československa: čtvrcený červený štít.
V 1. a 4. poli korunovaný český lev ve skoku, v 2. a 3. poli slovenský dvojramenný cyrilometodějský kříž.
* Ve sporu o název státu v roce 1990 vznikla tak zvaná Pomlčková válka: Slováci pomlčku považovali za spojovník, Češi za rozdělovník: vytvořený Dohodový výbor přišel s kompromisem, že pomlčka znamená v češtině i ve slovenštině spojovník (na konci řádku rozdělovník).
** Další spor vznikl o velké "S" v přídavném jménu slovenská, na které nechtěli přistoupit čeští poslanci.
*** Podle českého i slovenského pravopisu se přídavná jména vytvořená z vlastních jmen, píší malým písmenem. Všechna slova názvu státu byla napsána velkými písmeny. Název státu byl nesprávný v obou zemích, odporoval českému i slovenskému pravopisu, ale jako kompromis byl schválen Federálním shromážděním (Parlament).
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Slovenská republika od roku 1993
Znak Slovenska na červeném štítě tři modré zaoblené vrchy (trojvrší), a (cyrilometodějský) patriarší dvojramenný kříž s prohloubenými rameny. Současná podoba znaku pochází ze 14. století.
Trojvrší symbolizuje dvě slovenská (hornouherská) pohoří: Fatra, Tatra a (dolnouherské pohoří) Matra.
Dvojramenný patriarší kříž je symbolem slovanských věrozvěstů sv. Cyrila a Metoděje.
V 9. století se dostal znak dvojkříže z Byzance do Uher. U jeho paty byla královská koruna. Červený štít udělil do znaku ve 12. století uherský král Béla (Vojtěch) III. (1148-1196) z rodu Arpádovců. Původní uherské trojvrší bylo zelené, v roce 1848 bylo slovenské trojvrší změněno na modré.
Tvar a barva vrchů i ramen kříže byly několikrát změněny: 10. století-1918 (znak Uher): oblé (zelené) vrchy, ramena kříže rovná, někdy mírně prohnutá. V letech 1918-1960 byly (modré) vrchy oblé a ramena rovná (slovenský znak na hrudi lva). V letech 1939-1945 byly vrchy do špice a ramena kříže s mírně rozšířenými, ven zaoblenými konci. V roce 1993 se Slovenská republika distancovala od Slovenského státu (1939-1945) a tvar hor i ramen kříže byl změněn.
Někteří slovenští obrozenci vykládali znak jako symbol "krvavé oblohy, která znamená utrpení maďarizace Slováků." ===================================================================================================
Česká republika od roku 1993
státní symboly: Velký a malý státní znak, státní barvy, státní vlajka, vlajka prezidenta republiky, státní pečeť a státní hymna
(https://www.psp.cz/eknih/1992cnr/tisky/t0189_00.htm).
velký státní znak malý státní znak
Znak České republiky tvoří: malý a velký znak.
Malý znak tvoří červený štít, na něm (český) stříbrný dvouocasý lev ve skoku se zlatou korunou a zlatou zbrojí.
Velký znak tvoří čtvrcený štít. V 1. a 4. červeném poli je (český) stříbrný dvouocasý lev ve skoku se zlatou korunou a zlatou zbrojí, ve 2. modrém poli je (moravská) stříbrno-červeně šachovaná orlice se zlatou korunou a zbrojí, ve 3. zlatém poli je (slezská) černá orlice se stříbrným půlměsícem zakončeným jetelovými trojlístky, uprostřed s křížkem, se zlatou korunou a červenou zbrojí.
-----------------------------------------------------------------------------------------
Státní barvy České republiky
Trikolora - státní barvy
Státní barvy vychází z historického znaku Čech a Moravy: bílý lev na červeném poli a modré pole na moravském znaku. Barvy Slezska na české trikoloře nejsou, protože z vévodství slezského patří do České republiky pouze malá část jeho území.
Česká trikolora (tri color = tři barvy) je stuha složená ze tří barev: bílá, červená, modrá v uvedeném pořadí shora dolů nebo zleva při pohledu na trikoloru.
České státní barvy se používají k označení státního majetku, k ozdobným účelům, stuhy k medailím a smutečním věncům. Při výročích významných událostí se trikolora připíná na oděv.
V letech 1939-1945 byla trikolora státní vlajkou Protektorátu Čechy a Morava.
--------------------
Slovenská trikolora je bílá, modrá, červená. Pořadí barev je ze státního znaku: bílý dvojitý kříž na modrém trojvrší v červeném poli.
--------------------------------------------------------------------------------
Státní vlajka České republiky
Státní vlajka je nejpoužívanější státní symbol.
Státní vlajka České republiky byla v letech 1920-1939, 1945-1992 vlajkou Československa:
RČS-Republiky Československé (1920),
ČSR-Československé republiky (1920-1939, 1945-1960),
ČSSR-Československé socialistické republiky (1960-1990),
ČSFR-České a Slovenské federativní republiky (1990-1992).
Národní vlajkou České republiky v rámci Československé federativní republiky byla v letech 1990-1992 bíločervená bikolora (původně královský prapor), která se v České republice vyvěšovala spolu se státní vlajkou Československa. Na Slovensku se vyvěšovala národní vlajka (bílo-modro-červená trikolora) společně se státní vlajkou Československa.
-------------------------------------------------------------------------------------
Královský prapor
vlajka Českého království 1158 - 1918
vlajka ČSR 1918 - 1920, vlajka ČR (v ČSFR) 1990 - 1992
Původní královský prapor tvořila bikolora (dvě barvy): horní pruh byl červený a symbolizoval pole štítu, dolní bílý pruh byl symbolem stříbrného českého lva.
V roce 1848 na protest proti začlenění českých zemí (a Rakouska) do Německa (ve velkoněmecké sjednocovací koncepci byla Čechům slíbena pouze "Kulturní autonomie") a postupnému poněmčování, začali Češi na protest vyvěšovat národní vlajku obráceně, bílým pruhem nahoru.
Československá vlajka
V roce 1918 byl vyhlášen Československý stát. Za státní vlajku byl vyhlášen královský prapor. V roce 1919 byly vytvořeny návrhy státní vlajky. Vítězným návrhem se stala vlajka s modrým klínem. Tento návrh vytvořil Jaroslav Kursa (*12.10.1875 Blovice u Plzně, +12.6.1950 Praha).
Původní česká bílo-červená vlajka, odvozená od barev českého znaku, byla doplněna klínem, jehož modrá barva byla převzata ze znaku slovenského, ale i moravského a podkarpatoruského." Bílá, červená a modrá jsou od 19.století považovány za barvy Slovanů.
Výklad barev státní vlajky není v zákoně. Modrý klín symbolizoval Slovensko (hory), Moravu (štít) a Podkarpatskou Rus (pravou polovinu štítu). Po rozpadu Československa se modrý klín stal symbolem Moravy (modré pole).
V československé Ústavě z 29.2.1920 v §5 bylo stanoveno pořadí barev státní vlajky, o které se zasloužil poslanec, básník a spisovatel Viktor Dyk (1877-1931). Viktor Dyk upozornil na podobnost vlajky Jugoslávie, Nizozemí a Ruska, a doporučil úpravu barev na československé vlajce. 30.3.1920 v 18.45 hodin vyhlásili poslanci Národního shromáždění návrh Jaroslava Kursy za oficiální státní vlajku.
Státní vlajka
28.12.1918 rozhodla vláda (prezidium ministerské rady), o změně naší vlajky, která byla podobná s polskou bíločervenou. Členem znakové komise (2.1.1919) byl jmenován Jaroslav Kursa, který se podílel na určování státních symbolů. Komise byla složena ze zástupců ministerstev a ředitelů archivů. Její členové se shodli na principu, že nová státní vlajka bude obsahovat slovanské barvy (bílou, červenou a modrou) a uložili Kursovi, aby namaloval návrhy vlajky s těmito barvami. Vypracoval několik návrhů s různě širokými pruhy a dalšími heraldickými figurami.
4.7.1919 přinesl Jaroslav Kursa vypracovaný návrh státní vlajky s modrým klínem, který sahal do jedné třetiny vlajky. Ten byl, po konzultacích s umělci 24.1.1920, protažen do poloviny délky vlajky a poměr šířky k délce byl stanoven 2:3. Čtyři dny nechali plout po Vltavě dva parníky s novou vlajkou. Tuto podobu vlajky Národní shromáždění uzákonilo zákonem z 30. března 1920.
V letech 1920 až 2007 bylo Jaroslavu Kursovi upíráno autorství vlajky. V době soutěže byl totiž vyslán do Vídně na jednání o rozdělení majetku bývalého Rakouska–Uherska. Jeho nepřítomnosti využil akademický malíř Jaroslav Jareš, který také prosazoval vlajku s klínem v černé barvě.
Akademický malíř Jaroslav Jareš (*10.1.1886 Kutná Hora, +30.11.1967 Praha) si přivlastnil Kursovo autorství vlajky, a až do roku 2005 byl považován za tvůrce československé státní vlajky. Česká vexilologická společnost v roce 2007 dokázala a obhájila skutečné Kursovo autorství naší vlajky.
Vlajka Protektorátu (současná trikolora)
vlajka Protektorátu Čechy a Morava 1939 - 1945
V době německého Protektorátu 1939-1945 byla československá vlajka zakázána a státní vlajkou se stala bíločervenomodrá trikolora z roku 1920.
Československo 1945 - 1990
Československá republika se po 2. světové válce vrátila ke své státní vlajce z roku 1920.
V rámci federalizace Československé socialistické republiky (Československa) vznikla 1.1.1969 Česká socialistická republika, která neměla nikdy svoje národní symboly.
Slovenská socialistická republika vyhlásila k 1.1.1969 za svoji národní vlajku bílomodročervenou trikoloru.
Československo 1990 - 1992
Návrh o státních a národních symbolech předložil v roce 1990 prezident ČSSR Václav Havel.
Národní vlajkou České republiky se stala původní královská bíločervená bikolora (vlajka Českého království), kterou schválila Česká národní rada 13.3.1990.
Slovenská národní rada schválila 1.3.1990 bílomodročervenou trikoloru za vlajku Slovenské republiky.
Obě národní vlajky se používali pouze s vlajkou Československa a pouze na území Československa. Jinak by došlo k záměně české národní vlajky se státní vlajkou Polska a slovenské národní vlajky se státní vlajkou Ruska.
Československá státní vlajka
Česká národní vlajka Slovenská národní vlajka
---------------------------------------------------------------------------------------------
Česká vlajka od roku 1993
Česká republika, po rozpadu Československa v roce 1993, převzala uvolněnou původní československou vlajku jako „uprázdněnou a neobsazenou“. Slovensko vlajku ČSFR odmítlo a zavedlo svoji vlajku, kterou Slováci používali (bez znaku) v letech 1848-1945, 1968-1969, 1990-1992 (od roku 1991 se znakem, aby nebyla stejná s vlajkou Ruska). Na Silvestra 31.12.1992 Slováci veřejně na náměstí SNP a Hviezdoslavově náměstí pálili československé vlajky.
Převzetí československé vlajky Českou republikou odsoudil Slovenský parlament, že Češi nemají nárok na tento státní symbol. Podle Slováků to bylo v rozporu se zákonem č. 542/1992 Sb. o zániku ČSFR:
„Česká republika a Slovenská republika nesmějí po zániku České a Slovenské Federativní Republiky užívat státních symbolů České a Slovenské Federativní republiky.“ Nedodržení této dohody zdůvodnila Česká republika tím, že vlajka byla uprázdněná (uvolněná) a jako takovou si ji podle mezinárodního práva může vzít jakýkoliv nově vzniklý stát. Stejnou možnost měla i nově vznikající Slovenská republika. Poslanci Parlamentu České republiky odůvodnili přijetí československé vlajky za vlajku České republiky, že nejsou vázáni rozhodnutím neexistujícího Federálního shromáždění. Dalším argumentem byla bojová tradice českých vojáků v zahraničním odboji 2. světové války, kteří bojovali pod bíločervenou vlajkou s modrým klínem.
Česká národní rada se usnesla na zákoně o státních symbolech. V závěru zákona je důvodová zpráva v K§4: "Státní vlajka... zatímco na Slovensku v roce 1989 již převažovaly prapory slovenské... Zatímco Slovenská republika tento symbol vědomě odmítla a ústavním zákonem zavedla vlajku jinou, Česká republika..., nemá důvod tento symbol měnit...Kromě toho zánikem ČSFR přestává existovat československá vlajka, která je tak obecně považována za uprázdněnou a Česká republika má plné právo ji užívat. V Praze dne 4.12.1992" (https://www.psp.cz/eknih/1992cnr/tisky/t0189_00.htm).
Právo na vlajku s klínem pro Českou republiku podpořili i slovenští vexilologové a heraldici.
Výklad barev vlajky není v zákoně. Bílá a červená jsou barvy českého znaku a modrý klín symbolizoval Slovensko (hory, Vysoké Tatry). Po rozpadu Československa se modrý klín stal symbolem Moravy (moravská bíločervená orlice na modrém poli). Slezsko svými barvami na vlajce zastoupeno není.
Jak si zapamatovat správné vztyčení vlajky?
Při vodorovném vztyčení je bílý pruh nahoře a červený dole. Modrý klín je u žerdi.
Při svislém vyvěšení vlajky je bílý pruh vlevo z pohledu diváka. Vlajku nelze z vodorovné pozice jenom otočit o 90°, ale musí se obrátit "na rub", tak, aby bílý pruh vlajky byl umístěn při čelním pohledu vlevo a červený vpravo z pohledu diváka.
Levá strana je čestnější než strana pravá. To je důvod, proč vexilologická (nauka o vlajkách) a heraldická (nauka o znacích) etiketa a zákon stanoví, aby při svislém zavěšení byla vlajka obrácena "na rub". U české vlajky je bílá barva čestnější, protože je symbolem bílého lva, hlavní figury na znaku. Červená barva je symbolem erbovního pole.
Je několik pomůcek, jak správně pověsit vlajku, kde má být bílý a kde červený pruh.
1) Přirovnání ke stavbě: "červená cihla a na ní světlá malta", nebo "cihlová zeď s bílými mraky".
2) (Pro dospělé Čechy) přirovnání vlajky ke sklenici piva: Bílá pěna je nahoře a pivo dole.
3) Bílý obvaz neušpiněný krví, která teče dolů.
Vztyčení a snímání státní vlajky
Státní vlajka se na stožár vztyčuje co nejrychleji a spouští nejpomaleji. Při snímání se státní vlajka nesmí dotknout země ani vodní hladiny. Vztyčuje se po východu slunce a snímá po jeho západu.
Pokud zůstává vlajka vztyčena přes noc (státní návštěva, státní svátek), má být osvětlena a zabezpečena před krádeží. Při vyhlášení státního smutku je vlajka vytažena na vrchol žerdě a pak je pomalu spouštěna do poloviny žerdě, tak, aby se nedotýkala země.
Vlajku udržujeme v čistotě. Jestliže se pro opotřebovaný stav nedá používat, je důstojně spálena, nebo uložena do země.
Správné vztyčení státní vlajky s jinými vlajkami
Při vztyčení vlajky na stožár se díváme zpředu. Stožár stojí vlevo a vlajka vlaje doprava. Modrý klín je u stožáru, bílý pruh nahoře a červený pruh je dole.
Pokud jsou vedle sebe dvě vlajky, je domácí vlajka nalevo, pokud je počet vlajek lichý, je domácí vlajka uprostřed. Další vlajky se umisťují střídavě po levé a pravé straně.
-----------------------------------------------------------------------------------------
Vlajka prezidenta České republiky - Standarta
Standarta má čtvercový formát
(standartní = stejný, ustálený, čtvercový rozměr).
Vlajka, standarta prezidenta republiky je bílá, s okrajem skládajícím se z plaménků střídavě bílých, červených a modrých. Uprostřed bílého pole je velký státní znak. Pod ním je bílý (stříbrný) nápis PRAVDA VÍTĚZÍ na červené stuze podložené žlutými (zlatými) lipovými ratolestmi.
Jediným uživatelem standarty je prezident České republiky a může ji použít k označení sídla prezidenta republiky v době jeho přítomnosti v České republice (Pražský hrad, zámek v Lánech a další) a dopravního prostředku používaného prezidentem republiky.
HESLO: "Pravda vítězí" na vlajce prezidenta České republiky bylo převzato z Bible. Ve starozákonní (apokryfní) 3. knize Ezdrášově, 3. kapitola, verš 12.: Strážce perského krále Dareia Žid Zorobábel napsal, že "nade vším vítězí pravda."(3 Ezd 3,12). "Pravda však zůstává ve své síle po věky, žije a vládne po všechny věky." (3 Ezd 4,38). Tyto dva citáty napsal z vězení v Kostnici mistr Jan Hus ve svých listech v roce 1413 knězi JUDr. Janovi z Rabštejna (1437-1473, nejvyšší kancléř Českého království, rádce a diplomat krále Jiřího, probošt litoměřický 1447-1453, probošt vyšehradský 1455-1473) a 1415 v listu pražské univerzitě. V 19. století oživil husitské heslo "Otec národa" historik František Palacký, kterého podpořil roku 1851 historik Václav Hanka tvrzením, že heslo Veritas Dei vincit (Pravda Boží vítězí) měl Jan Žižka napsané na husitských praporcích zlatým písmem (Jenský kodex).
V Jenském kodexu (Antithesis Christi et Antichristi=protiklad Krista a Antikrista) je vyobrazena červená husitská korouhev se zlatým kalichem a nápisem: VERITAS VIᴎCIT (Pravda vítězí).
Husitský arcibiskup Jan Rokycana dal ze zlatých písmen vytvořit heslo Veritas vincit a připevnit na průčelí Týnského chrámu. Mylně se uvádí, že český král Jiří z Poděbrad používal heslo Pravda Páně vítězí (Veritas Domini vincit).
Slova Pravda vítězí zpopularizoval v letech 1914-1918 T.G.Masaryk jako morální podporu českého vlastenectví. Po vzniku nového Československého státu se jeho představitelé přiklonili k husitským tradicím a 30.3.1920 se slova Pravda vítězí stala heslem Československé republiky.
V roce 1990 (ČSFR) byl, z důvodu rovnoprávnosti Čechů a Slováků, na standartě z jedné strany český nápis PRAVDA VÍTĚZÍ a z druhé strany nápis ve slovenštině PRAVDA VÍŤAZÍ. Změněná dvě písmena (česky TĚ, slovensky ŤA) nechápali cizinci. Zákonem 102/1990 z 20.4.1990 bylo heslo změněno na jazykově neutrální latinský nápis VERITAS VINCIT, který byl z obou stran standarty.
-----------------------------------------------------------------------------------------
Státní pečeť České republiky
Státní pečeť o průměru 46 mm a 66 mm tvoří velký státní znak podložený lipovými ratolestmi po stranách, kolem něho je v kruhu český opis "ČESKÁ REPUBLIKA".
Pečetidlo (typář) používá prezident republiky k pečetění důležitých listin: jmenovací dekrety českým diplomatům (vyslancům a velvyslancům), mezinárodní smlouvy. Nejstarší pečetidlo Českého království vzniklo v roce 1429, kdy je dali vytvořit husité pro diplomatická jednání. Typář nesl českého lva a latinský opis: Corona regni Bohemiae (Koruna království českého).
Pečetidlo České republiky má v držení pouze prezident České republiky.
