M o r a v a a S l e z s k o
Morava
znak Moravy vlajka moravského markraběte
vlajka Moravy
Moravské markrabství - Markrabství moravské 1182-1918. Samostatná část českého království s vlastním sněmem, později zemským výborem. Císař Bedřich I. Rudovous (Fridrich I. Barbarossa) jmenoval v roce 1182 prvním markrabětem moravským Konráda III. Otu Znojemského, pozdější český kníže Konrád II. Ota, který spojil tři moravské úděly: Olomouc, Znojmo, Brno.
Na modrém poli bíločervená šachovaná orlice se zlatou korunou a zbrojí. Na současném velkém znaku České republiky má červenostříbrné šachování, Na modrém poli je bílá orlice, přes kterou je položena červená šachovnice. Stříbrnočervené šachování je na středním a velkém císařském znaku Rakouské monarchie a uvedeno i v dekretu císaře Ferdinanda V. Dobrotivého z 22.8.1836
Moravská markrabata (1182-1253): Přemyslovci
Čeští králové (1253-1918) byli zároveň moravskými markrabími.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------
Moravská orlice byla polepšena zlatočerveným šachováním v privilegiu císaře Bedřicha III. 7.12.1462, které nikdy nevstoupilo v platnost. Podle zákonů Karla IV. neměl císař tuto pravomoc, protože Morava patřila pod vládu českého krále. Toto polepšení udělil císař Bedřich III. na žádost moravského hejtmana Jindřicha z Lipé za vojenskou pomoc Moravy pod vedením Jiřího z Kunštátu a Poděbrad.
De iure v roce 1848 se usnesl Moravský sněm: "Země moravská podrží si svůj dosavadní erb zemský, totiž: orlici a červeně v modrém poli kostkovanou, na pravo hledící a korunovanou.", de facto císařským rozhodnutím 11.10.1915 se stal znakem pro moravskou samosprávu (zemský sněm), nikoliv jako znak země, kde zůstala orlice stříbrnočervená a z tohoto znaku vznikla i žlutočervená moravská vlajka. Na znaku a vlajce Jihomoravského kraje, který je samosprávným orgánem na Moravě je orlice zlatočervená.
Tato vlajka má dva vodorovné pruhy a jejich barvy jsou odvozeny z polepšených barev (zlaté a červené) schválených moravským zemským sněmem v roce 1848.
Tato vlajka je podobná s vlajkami některých měst: Praha, České Budějovice, Varšava a Kladsko. Pro odlišení od těchto vlajek se používá 
na této vlajce polepšený zemský znak.
Vlajka byla vyvěšována až do roku 1920, kdy československý parlament používání zemských vlajek zrušil. Z iniciativy sdružení Moravská národní obec (MNO) začaly od roku 2010 vyvěšovat některé moravské radnice vlajku při slavnostních příležitostech, zejména v den slovanských věrozvěstů sv. Cyrila a Metoděje (5. července).
Některými Moravany není tato vlajka považována za vlajku Moravy.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Slezsko
Slezské vévodství 1763 - 1918.
vlajka Českého Slezka současný znak Českého Slezska
Slezsko netvořilo jeden územní celek jako Markrabství moravské, ale bylo rozdrobeno na několik knížectví. Jako země bylo Polské Slezsko rozděleno na Dolní (od Krosna po Brzeg) a Horní (od Opole po Cieszyn) Slezsko, a na České Slezsko, ve kterém je jižní část Horního Slezska.
V letech 1782-1850 bylo Slezsko spojeno s Moravou jako Moravskoslezská země. 1850-1918 bylo korunní zemí Českého království s hlavním městem Opavou.
V letech 1918-1928 země Slezská, 1928-1948 Moravskoslezská země, 1949-1960 Ostravský a Olomoucký kraj, 1960-1999 Severomoravský kraj.
Od roku 2000 je Slezsko rozděleno mezi Olomoucký a Moravskoslezský kraj.
Slezský znak černé korunované orlice se stříbrným perisoniem (lat. páska, pružina, pružec) na zlatém poli byl znak piastovských knížat do roku 1335, od 14. století znak Vratislavského biskupství a knížectví (1177-1742). Slezská orlice je i na znaku pruské provincie Slezsko (1815-1919) a na znaku Lichtenštejnského knížectví.
