československá a česká historie

Katedrála sv. Víta, Václava, Vojtěcha a Panny Marie

(velechrám, chrám, dóm, svatovítská katedrála)

Stručná historie kostela sv. Víta na Pražském hradě.

   925 kníže sv. Václav dal postavit románskou rotundu sv. Víta.
   973 založeno pražské biskupství.
1039 přivezeny ostatky sv. Vojtěcha do rotundy sv. Víta, které sebral (ukradl) v polském Hnězdně český kníže Břetislav I.  Ostatky byly důležité k založení pražského arcibiskupství.
1060 kníže Spytihněv II. dal postavit novou basiliku na místě rotundy sv. Víta.
1074 biskup Gebhard (Jaromír Přemyslovec, 1040-1090)
             zasvětil novou basiliku sv. Vítu, Václavu, Vojtěchu a Panně Marii.
1091 basilika sv. Víta, Václava a Vojtěcha vyhořela.
1094 vysvěcen oltář sv. Víta v bazilice.
1096, 14. 4. vysvětil 8. pražský biskup Kosmas (1090-1098)
              obnovenou basiliku sv. Víta, Václava a Vojtěcha.
1311, 7. 2. korunován v basilice sv. Víta Jan Lucemburský a Eliška Přemyslovna
1341, 23.10. král Jan Lucemburský daroval desátky ze stříbrných dolů v Kutné Hoře na nové náhrobky sv. Václava a sv. Vojtěcha   a na dostavbu kostela.
1344, 30.4. vydal papež Klement VI. bulu, ve které oddělil pražské a olomoucké biskupství z podřízenosti arcibiskupství mohučského a pražské biskupství povýšil na arcibiskupství.
1344, 5.5. vydal papež Klement VI. bulu, kterou dal pravomoc pražským arcibiskupům korunovat českého krále.
1344, 21.11. byl intronizován (uveden na trůn / do úřadu) v chrámu sv. Víta první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic. Po obřadu král Jan Lucemburský a jeho synové Karel a Jan Jindřich sestoupili do výkopu a za zpěvu Te Deum položili základní kámen nové katedrály.
1352 + Matyáš z Arrasu (*1290), první mistr stavby pražské katedrály
1353 Karel IV. dal postavit čtyři oltáře a jeden z nich dal posvětit k poctě sv. Mikuláše.
1355 Karel IV. dostal v Pavii ostatky sv. Víta a přivezl je do Prahy
1356 Petr Parléř z Gmündu se stal druhým mistrem dostavby svatovítské katedrály
1359 arcibiskup Arnošt z Pardubic věnoval výnos z vesnice Sulice u Jílového
                         na platbu oltářníka v kapli Panny Marie, sv. Vojtěcha a sv. Doroty. 
1364, 30.6. + v Roudnici první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic.
          Pohřben v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Kladsku (dnes Polsko).
1365, 28.8. přivezl Karel IV. ze Svatého Mořice do Prahy ostatky burgundského krále sv. Zikmunda (+1.5. 524)
1366 svatý Zikmund byl vyhlášen na synodě v Praze patronem České země
1366, 27. 9. dokončena kaple sv. Václava
1366, 30.11. vysvěcena svatováclavská kaple.
1367 přeneseny ostatky bl. Přibyslavy, sestry sv. Václava a pohřbeny u zdi svatováclavské kaple.
1367 dostavěna jižní předsíň katedrály
1368, 9.7. vysvěcena jižní brána katedrály a císařská kaple.
1369 v kapli sv. Václava nad oltářem byla uložena lebka pražského biskupa Ondřeje,
         který zemřel v roce 1224 v klášteře Casamari v Itálii.
1370 dokončena mozaika Posledního soudu na jižní Zlaté bráně katedrály.
1372 dokončeno vřetenové schodiště v příčné lodi. Erby polychromoval mistr Oswald.
1373 mistr Oswald polychromoval sochu sv. Václava („de pictura imaginis s. Wenceslai“)
          ve svatováclavské kapli.
1373 císař Karel IV. dal přenést ostatky českých knížat a králů ze starých hrobů.
             Pohřbeni v novém chóru katedrály. Ostatky přenesl kanovník Beneš Krabice z Weitmile.
1374 kanovník Beneš Krabice z Weitmile přenesl do nového chóru před hrob sv. Víta ostatky pražských biskupů.
1374 -1378 vytvořena 1. část triforia.
1375, 27.7. + třetí ředitel stavby, kanovník a kronikář Beneš Krabice z Weitmile.
1377 mistr Petr Parléř zhotovil náhrobek krále Přemysla Otakara I. (1155-1230).
1378, 29. 11. + císař a král Karel IV. (*14.5.1316). Pohřben 15.12. v katedrále sv. Víta.
          Titulem Otec vlasti ho při pohřbu nazval M. Vojtěch Raňkův z Ježova (*1320, +1388).
1380 + Ondřej Kotlík, kanovník a 4. ředitel dostavby pražské katedrály od roku 1377.
1385, 12.7. vysvěcen katedrální chór k poctě Panny Marie a sv. Víta.
1390 arcibiskup Jan z Jenštejna nařídil, aby svatovítští zvoníci nosili bílou albu jako stavovský oděv.
1392, 2.6. druhý základní kámen ke stavbě druhé části katedrály položil král Václav IV., zhořelecký vévoda Jan a 5.ředitel stavby a kanovník Václav z Radče.
1393 první zápis o ulití velkého zvonu.
1393, 20.3. umučen generální vikář pražské arcidiecéze sv. Jan z Nepomuku.
1396 ostatky sv. Jana Nepomuckého přeneseny z kostele Sv. Kříže Většího do katedrály .
1397 stavitelem katedrály „magister fabricae“ jmenován Václav, syn Petra Parléře.
1398  Jan Parléř, Václavův bratr byl jmenován jeho zástupcem.
1399, 13.7. + druhý stavitel katedrály Petr Parléř (* 1332).
1411, 28.9. + 5. arcibiskup pražský Zbyněk Zajíc z Házmburka v Prešpurku (Bratislava) na Slovensku. Převezen do Prahy a pohřben pod velkou věží katedrály).
1418 + Václav z Radče, kanovník a 5. ředitel stavby katedrály 1378-1417).
1420, 28.7. korunován král Zikmund Lucemburský 7. arcibiskupem Konrádem z Vechty.
        Druhý den, 29.7. Zikmund sebral z katedrály a z basiliky sv. Jiří všechny zlaté a stříbrné relikviáře, monstrance a klenoty. Přikázal je rozbít a tím vojákům zaplatit žold.
1421, 10. 6. pod vedením Jana Želivského zničili husité interiér katedrály.
1458, 7.5. korunován v katedrále sv. Víta zvolený český král Jiří z Poděbrad.
1477 ulit zvon Pater campanarum (otec zvonů) zv. Patron.
1490 za Vladislava II. Jagellonského byla postavena královská oratoř (empora).
1509, 11.3. korunován Ludvík Jagellonský za účasti jeho otce krále Vladislava II.
1509 na žádost Vladislava Jagellonského přivezli horníci z Kutné Hory zvon z kostela sv. Barbory. Zvon byl pojmenován Ludvík.
1526, 24.10. čeští stavové zvolili ve svatováclavské kapli za českého krále Ferdinanda I. Habsburského (*10.3.1503, +25.7.1564). Jeho manželkou se stala dcera krále Vladislava II. Anna Jagellonská (*23.7.1503, +27.1.1547).
1541, 2.6. požár Malé Strany a Pražského hradu zničil i věž katedrály.
1542 zvonař Ondřej Ptáček se synem Matějem ulil zvon Václav.
1542 zvonař Ondřej Ptáček ulil zvon Panna Marie.
1546 zvonař Stanislav ulil ulit zvon Jan Křtitel.
1549 zvonař z Brna Tomáš Jaroš ulil zvon Zikmund. Největší zvon v České republice. Výška 2 metry, váha 16,5 tuny.
1556 zvonař Tomáš Jaroš ulil zvon Dominik.
1557 - 1562 Bonifác Wohlmuth a Hans Tirol postavili katedrální kůr (Wohlmuthova kruchta), dnes v severní lodi.
1560 zhotovena a osazena helmice velké věže katedrály.
1561 po 140 letech sedisvakance (prázdný stolec) intronizován (uveden na trůn/uveden do úřadu) 8. pražský arcibiskup Antonín Brus z Mohelnice, velmistr řádu křižovníků s červenou hvězdou.
1575 - 1576 Oldřich Aostalis de Sala postavil kapli nad hrobem sv. Vojtěcha.
1589 Alexandr Colin postavil nadzemní královské mauzoleum, kde císař Maximilián II. pohřbil své rodiče Ferdinanda I. a Annu Jagellonskou. Za rok byl v mauzoleu pohřben císař Maximilián II.
1602 zvonař Martin Hilger ulil zvon Josef.
1619 kalvinisté vydrancovali a zničili interiér katedrály (rozbili náhrobky českých králů a busty v triforiu).
1621, 28.2. znovu vysvětil katedrálu 12. arcibiskup Jan V. Lohelius
          (v premonstrátském řádu je ctěn jako blahoslavený).
1729, 9.-16.10. se v Praze uskutečnily velké oslavy kanonizace sv. Jana Nepomuckého.
1757 velechrám sv. Víta ostřelován Prusy při obléhání Prahy.
1761 zvonař František Antonín Frank ulil zvon Ježíš.
1844, 21.11. svolání ustavující schůze výboru Spolku pro dostavbu chrámu sv. Víta.
1859, 22.5. byla založena Jednota pro dostavbu Svatovítského chrámu.
1861, 27.9. zahájil stavitel Josef Ondřej Kranner (1801–1871) obnovu staré části katedrály.
1871, 20.10. + Josef Ondřej Kranner (* 1801).
1873, 17.5. pověřen dostavbou katedrály architekt Josef Mocker (1835–1899).
1873, 30.8. vysvětil 27. arcibiskup Bedřich Jan Josef Celestin Schwarzenberg hlavní oltář v staré části chrámu sv. Víta.
1873, 1.10. položil arcibiskup Bedřich Schwarzenberg základní kámen k nové části katedrály.
1891 přelit zvon Dominik ve zvonařské dílně Diepoldů, váha 1,1 tuny. Odvezen za I. světové války. Zvon Dominik, původním jménem Dominikál = nedělník (neděle = dies Dominica). Zvonil k nedělním bohoslužbám.
1892 dostavěny západní věže v průčelí katedrály.
1898 dostavba západního štítu katedrály a střechy nad hlavní lodí.
1899, 16.1. + architekt Josef Mocker (*1835).
Novým stavitelem byl jmenován architekt Kamil Hilbert (1869–1933).
1923 -1924 zbořena zeď mezi starou a novou částí katedrály.
1924 -1926 Wohlmuthova kruchta byla přemístěna do severní části příčné lodi katedrály.
1927 - 1929 zhotovení bronzových vrat v západním průčelí katedrály.
1929, 12. 5. katedrálu vysvětil pražský světící biskup Jan Nepomuk Sedlák.
1929, 28.9. na svátek sv. Václava katedrálu otevřel světící biskup Antonín Podlaha, slavnostní mši sloužil 31. arcibiskup pražský František Seraf Kordač.
1933, 25.6. + architekt Kamil Hilbert (*1869).
1935, 2.11. architekt Kamil Roškot dokončil královskou hrobku. Vysvěcena 2.11.1935.
1946, 8.12. byl intronizován 33. pražský arcibiskup Josef Beran (+17.5.1969 Vatikán).
1985-1988, oprava katedrály. Z Bílkova oltáře bylo vyříznuto příjmení prezidenta Masaryka a na Vítězném oblouku zmenšeno.
1989, 12.11. papež sv. Jan Pavel II. svatořečil (kanonizoval) bl. Anežku Českou.
Kanonizační obraz byl převezen do Prahy a zavěšen z triforia nad hlavním oltářem.
1990, 21.4. navštívil katedrálu sv. Víta Jeho Svatost papež sv. Jan Pavel II.
1992, 12.8. pohřeb 34. arcibiskupa pražského, primase českého, metropolity,
                             Jeho Eminence Františka kardinála Tomáška (+4.8.1992).
1997, 23.4. k 1000. výročí smrti sv. Vojtěcha obnovil 35. pražský arcibiskup Miloslav kardinál Vlk dekretem zasvěcení katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha.      (viz rok 1074, 1096).
2002, 15.6. (sobota), prasklo srdce na zvonu Zikmund. Byl to druhý den voleb do Poslanecké sněmovny.
2002, 15.8. (slavnost Nanebevzetí Panny Marie)  se přehnala Českou republikou ničivá povodeň.
2009, 26.9. navštívil katedrálu sv. Víta Jeho Svatost papež Benedikt XVI.).
2011, držitelé klíčů od Korunní komory podpořili myšlenku Jeho Eminence arcibiskupa pražského, primase českého, metropolity Dominika kardinála Duky na postavení nových varhan pro katedrálu.
2011, 18.12. + poslední československý a první český prezident Václav Havel (75 let). Na zvon Josef symbolicky zazvonil i 36. arcibiskup pražský Dominik kardinál Duka OP.
2011, 21.12. zazvoněno 75 úderů na zvon Zikmund při přenášení těla prezidenta Václava Havla přes III. nádvoří Pražského hradu.
2011, 23.12. státní pohřeb Václava Havla, posledního československého a prvního českého prezidenta.
2012 ulila zvonařka Leticie Vránová-Dytrychová v Brodku u Přerova nové zvony Ježíš, Marie a Dominik (původně Dominikál = nedělník /neděle = dies Dominica/. Zvonil k nedělním bohoslužbám).
2014, 18.3. (středa) bylo rozhodnuto o postavení nových varhan v katedrále.
2015, 18.3. (středa) se v katedrále setkali držitelé klíčů od Korunní komory, veřejně podpořili Jeho Eminenci Dominika kardinála Duku a dohodli datum předání nových varhan pro katedrálu.
2017, 25.3. pohřeb 35. arcibiskupa pražského, primase českého, metropolity,
                                 Jeho Eminence Miloslava kardinála Vlka (+18.3.2017).
2017, 24.4. (pondělí) Jeho Eminence, primas český, metropolita, 36. arcibiskup pražský Dominik kardinál Duka podepsal se španělskou firmou Gerhard Grenzing S.A. z El Papiol u Barcelony smlouvu o postavení nových varhan v katedrále.
2018, 17.4. (úterý) instalováno sousoší sv. Vojtěcha, sv. Radima a mnicha Radly; odhaleno 19.4. (čtvrtek), autorka Karla Vobišová Žáková (1887-1961).
2018, 21.4. (sobota) přivezeny z Říma do katedrály ostatky 33. arcibiskupa pražského Josefa kardinála Berana. Na svátek sv. Vojtěcha 23.4.2018 pohřben v kapli sv. Anežky České.
2018 stavba nových varhan pro katedrálu.
202...? instalace nových varhan pro katedrálu. De facto (skutečně) po letech dokončena dostavba katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha (1344-202...).

----------------------------------------------------------------------------------

Titul katedrály sv. Víta, Václava, Vojtěcha a Panny Marie se používal v letech 1074-1095. V letech 1096-1920 katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha. V letech 1921-1997 katedrála sv. Víta, od roku 1997 katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha.

(obrázek z Wikipedie)

    Chrám je už třetím kostelem na stejném místě. V roce 925 zde svatý kníže Václav položil základní kámen rotundy sv. Víta. Kníže Spytihněv II. přestavěl v roce 1060 rotundu na trojlodní basiliku. Základní kámen ke gotické katedrále položil 21.11.1344 český král Jan Lucemburský a dva jeho synové: moravský markrabě Karel (IV.) a tyrolský hrabě Jan Jindřich, spolu s nimi i pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic. Dostavba katedrály byla v letech 1344-1419, 1490-1510, 1556-1593.
      Katedrála byla po obnově vysvěcena 29.2.1621. Další část dostavby začala v roce 1873 a dokončena za prezidenta T.G.Masaryka k 1000. výročí smrti svatého Václava v roce 1929 (tehdy uznaný rok vraždy sv. Václava 929). V Praze a celém Československu se konaly velkolepé oslavy sv. Václava.
      Vnitřní délka katedrály je 124 m, šířka 60 m, výška 33 m. Výška předních (západních) věží 80 m, výška střední věže 97 m, výška ochozu 58 m (287 schodů). Délka svatovítské katedrály je vyznačena v podlaze velechrámu sv. Petra (211 m) ve Vatikánu v Římě.
       12.5.1929 katedrálu slavnostně vysvětil (posvěcení chrámu=posvícení) první pomocný biskup pražský Jan Nepomuk Sedlák (*9.4.1854, +30.9.1930, biskupem 1917-1930). Ve dnech 22.9.-5.10.1929 byly v katedrále vystaveny korunovační klenoty. Katedrálu slavnostně otevřel na svátek sv. Václava 28.9.1929 druhý pomocný biskup pražský Antonín Podlaha (*22.1.1865, +14.2.1932, biskupem 1920-1932). Dočasně uložené ostatky sv. Víta a Václava v basilice sv. Jiří, přenesl do katedrály a slavnostní mši sloužil arcibiskup pražský František Seraf Kordač (*11.1.1852, +26.4.1934, arcibiskupem 1919-1934). Slavnostního otevření se v roce 1929 zúčastnil bulharský nuncius arcibiskup Angelo Giuseppe (Anděl Josef) Roncalli (*25.11.1881, +3.6.1963), v letech 1958-1963 papež sv. Jan XXIII. 

Interiér katedrály a plán kaplí

ve velechrámu sv. Víta, Václava a Vojtěcha

Hlavní novogotický oltář podle návrhu Josefa Krannera, zhotovený v letech 1868-1872. Na něm je umístěno šest relikviářů s ostatky českých patronů.

Kaple a oltáře v katedrále:

        od hlavního vchodu zleva (od Severní věže).

1) kaple sv. Anežky České (od 25.11.1989), Bartoňů z Dobenína, okno s osmerem blahoslavenství.
   Hrob arcibiskupa pražského Josefa kardinála Berana (*29.12.18888 Plzeň, +17.5.1969 Řím). Pohřben v kryptě svatopetrské basiliky, nedaleko hrobu sv. Petra 22.5.1969 v původním hrobě pro papeže Pavla  VI.
    Po 49 letech převezen do Prahy a v kapli sv. Anežky pohřben 23.4.2018.

2) kaple Schwarzenberská, Biblické výjevy - Karel Svolinský.

3) kaple Arcibiskupská, probošta Hory, Nová, biskupa Podlahy, Tomáškova, okno Alfonse Muchy-misie sv. Cyrila a Metoděje. Probošt Antonín Hora (*15.11.1824, +15.5.1906, od 1891 děkan, 1898 probošt).
   Hrobky pražských arcibiskupů: arcibiskup Jan kardinál Očko z Vlašimi (*asi 1315, 1364–1378, +14.1.1380), světící biskup Antonín Podlaha (*22.1.1865, 1920–1932, +14.2.), arcibiskup František kardinál Tomášek (*30.6.1899, 1965–1992, +4.8.), arcibiskup Miloslav kardinál Vlk (*17.5.1932, 1991–2010, +18.3.2017).

4) klenotnice, (schody do komory svatovítské klenotnice).

Kříž, Krucifix (dřevěný kříž s ukřižovaným Ježíšem, František Bílek, 1899), na oltáři v katedrále od roku 1927. Z pravé i z levé strany strany oltáře bylo na příkaz vedení KSČ v roce 1985 odřezáno příjmení prezidenta Masaryka, velkého donátora katedrály. Místo příjmení je znát i po odstranění. Prezidentovo příjmení je napsáno také na Vítězném (triumfálním) oblouku, kde bylo při opravě katedrály v letech 1985-1988 zmenšeno.

5) Nová sakristie.

Původní hrob sv. Vojtěcha v ose kříže hlavní lodi. V těchto místech stála v letech 1575-1873 kaple, kde byl sv. Vojtěch pohřben. V roce 1880 byly ostatky přeneseny do Vlašimské kaple (14) a v roce 2014 přeneseny do kaple sv. Vojtěcha (10).
Na místě původního hrobu byl vytvořen vyvýšený kenotaf (symbolický hrob), na který byla položena deska s biskupskou berlou uprostřed. Po okraji desky byl latinský nápis: IN HOC LOCO CUSTODIEBANTUR TEMPORE AEDIFICATIONIS HUIUS ECCELESIA CATHEDRALI EX A. MCCCXCVI USQUE AD A. MDCCCLXXX RELIQUIAS S. ADALBERTI EPISCOPI PRAGENSIS ET MARTYRIS (+23.APRILIS 997) = na tomto místě byly uloženy v čase vystavění tohoto kostela katedrálního od r. 1396 až do r. 1880 ostatky sv. Vojtěcha biskupa pražského a mučedníka (+23. dubna 997).
V roce 1947 zde byl umístěn sádrový model sousoší sv. Vojtěcha, sv. Radima a mnicha Radly-Anastásia I. (Astrik), rádce a učitel sv. Vojtěcha. Model vytvořila sochařka Karla Vobišová Žáková (1887-1961). V roce 1948 se dostali k moci komunisté a chystali se model rozbít. Sochařka v noci dílo odvezla domů, rozřezala a ukryla. 
Kenotaf byl na tomto místě do roku 2018, kdy zde bylo 17.4.2018 instalováno podle modelu nově odlité stříbrné sousoší sv. Vojtěcha, Radima a Radly (váha 320 kg), vytvořené v pasířské dílně v Buštěhradu.

6) kaple Nejsvětější Svátosti - kůrová kaple. Nad kaplí je renesanční varhanní kůr = Wohlmutova kruchta.

7) kaple sv. Zikmunda, Černínská, zde je pohřben český patron, burgundský král sv. Zikmund (+ 524), Černín z Chudenic (1576-1651) a jeho manželka Sylvie Kateřina Caretto-Millesimová (1606-1664). Malba Nanebevzetí Panny Marie.

8) kaple sv. archanděla Michaela, Stará sakristie. Nad sakristií je původní svatovítská pokladnice, dnes depozitář.

Zpovědnice, dřevěná.

9) kaple sv. Anny, Nostická. Rodinná hrobka rodu Nosticů, Nostic-Rieneck. Původní gotický oltář byl v 19. století přemístěn do svatováclavské kaple. Nový oltář navrhl v novogotickém slohu Josef Mocker v 19. století. Uprostřed je sousoší sv. Anny s Pannou Marií, po stranách socha sv. Lukáše a sv. Metoděje (v biskupském oděvu) od sochaře Ludvíka Šimka (1837-1886), který vytvořil pomník Josefa Jungmanna na Jungmannově náměstí na Novém Městě pražském. V kapli sv. Anny je uložena kopie románského plenáře (relikviář s více ostatky) dovezený z Trevíru v roce 1846. Plenář obsahuje ostatky Sv. Kříže.
V roce 1658 zde byla pohřbena první manželka Jana Hartvíka hraběte z Nostic Kateřina Marie hraběnka Nosticová rozená ze Žďáru (*1622), vnučka Jaroslava Bořity hraběte z Martinic (defenestrovaný z okna Pražského hradu 23.5.1618).

10) kaple sv. Vojtěcha, Stará arcibiskupská, Perštýnská (Perštejnská), kaple sv. biskupa Materny, Kinských, sv. Háty (Agáty), Moravská, Cyrilometodějská. V kapli je novogotický křídlový oltář zasvěcený sv. Vojtěchu. V roce 1898 ho navrhl Josef Mocker a vyřezal Vojtěch Mráz. 
   Sochy na oltáři: uprostřed sv. Vojtěch, po stranách sv. Cyril a Metoděj. Na levém křídle je reliéf: sv. Vojtěch zachraňuje Vršovcovu ženu, vysvěcení sv. Vojtěcha na biskupa. Vpravo: sv. Vojtěch prosí o déšť, sv. Vojtěch poslán k Prusům. Predela: smrt sv. Vojtěcha a přenesení těla sv. Vojtěcha. Na vnější straně křídel jsou od malíře Zikmunda Rudla obrazy; vlevo: Kristus na hoře Olivetské a Ukřižování Krista. Vpravo: Jidáš zradil Krista a kladení Krista do hrobu. V nástavci jsou postavy Ježíše Krista a andělů s mučícími nástroji.
V kapli je pohřben nejvyšší kancléř Vratislav II. z Pernštejna zvaný Nádherný (1530-1582) a pražští arcibiskupové: Alois Josef Krakovský z Kolovrat a Újezda, arcibiskup 1831-1833; Alois Josef baron Schrenk z Notzingu, arcibiskup 1838-1849; Ondřej Alois Ankwicz ze Skarbek-Poslawic, arcibiskup 1834-1838; Václav Leopold Chlumčanský z Přestavlk a Chlumčan, arcibiskup 1815-1830; v oltáři sv. Vojtěch, biskup 982-997 (ostatky uloženy 23.4.2014); Antonín Petr Příchovský z Příchovic, arcibiskup 1767-1793; Ondřej, biskup 1215-1223 (v letech 1369-1888 byla jeho hlava a část ostatků uložena v západní zdi svatováclavské kaple, tělo pohřbeno v basilice na Velehradě. V letech 1888-1992 ostatky uloženy v krabici v sakristii, 1992-2008 uloženy na arcibiskupství, ostatky uloženy 19.2.2014); Bedřich Jan Josef Celestin kardinál Schwarzenberg, arcibiskup 1850-1885; František kardinál Schönborn, arcibiskup 1885-1899.

Naproti kapli je náhrobek Bedřicha Jana Josefa Celestina kardinála Schwarzenberka (1809-1889). Autor Josef Václav Myslbek, který za náhrobek získal v roce 1900 světové ocenění v Paříži.
Arcibiskup Schwarzenberg měl velkou zásluhu na dokončení katedrály, Národního divadla a Národního muzea. 

Za pomníkem dřevořezba „Útěk zimního krále Fridricha Falckého".

11)  kaple sv. Jana Křtitele, Arnošta z Pardubic, sv. Antonína. Na oltáři sv. Jan Křtitel, sv. Cyril a Metoděj. Hroby knížat Bořivoje II. a Břetislava II. Zde je uložen tzv. Jeruzalémský svícen.
Na oltáři sv. Jana Křtitele vytesal sochař Josef Václav Myslbek sochu světce s tváří svého učitele Václava Levého. Sv. Cyril je autorova představa a sv. Metoděj má tvář autora soch J.V. Myslbeka.
V kapli jsou tři nástěnné mozaiky, které navrhl Alois Wachsman *14.5.1898 Praha-Podskalí, +16.5.1942 Jičín, pohřben v Praze na Olšanech), malíř a architekt. V letech 1936-1942 žil ve Dvoře Králové. 

12) kaple Nejsvětější Trojice a Panny Marie, Císařská, Berkovská, Sv. Kříže, sv. Ludmily. Název Císařská kaple je odvozen od toho, že všechno platil císař Karel IV. V roce 1368 zde byl postaven oltář a arcibiskupem Janem Očkem z Vlašimi zasvěcen Nejsvětější Trojici.
Na pravé straně stál oltář sv. Ludmily a sv. Mikuláše, na levé straně oltář sv. Alžběty. Po opravě kaple v roce 1621 arcibiskup Jan Lohelius zasvětil oltář ke cti Nejsvětější Trojice. Zasvětil oltář také těmto světcům a uložil do oltáře jejich ostatky: sv. Ludmily, sv. Alžběty, sv. Mikuláše, sv. Bartoloměje, sv. Barnabáše, sv. Blažeje a sv. Havla. K ostatkům svatých přidal část houby, kterou vojáci dávali pít Kristu na kříži.
Mezi pilíři je Kalvárie-Ukřižovaný Kristus, Panna Maria a sv. Jan Evangelista-Miláček Páně. Kalvárii zhotovil Daniel Altmann z Eidenbrku, dal postavit Ferdinand II. v roce 1621.
V kapli jsou dva hroby knížat: Břetislava I. (1005-1055) s manželkou Jitkou ze Svinibrodu (1003-1058) a Spytihněva II. (1031-1061). V letech 1375-1378 byly vytesány opukové náhrobní tumby a do nich přeneseny ostatky českých panovníků. Tumby vytvořil Jindřich Parléř z Gmündu. U severní stěny je hrob Spytihněva II. s jeho postavou, u nohou mu leží lev. Po stranách je svatováclavská a slezská orlice. U jižní stěny je hrob jeho rodičů s postavou Břetislava I. zv. český Achilles. U nohou má ležícího lva a na tumbě svatováclavskou a slezskou orlici. Na začátku 20. století byly na zeď vsazeny desky s epitafem. Původní epitafy dal, podle vlastního návrhu, napsat zlatým písmem kanovník Beneš z Weitmile.
Na zdi je renesanční náhrobek Zdeňka Lva (+1535) z Rožmitálu a Blatné, nejvyššího purkrabího. První bronzový náhrobek patří Janu Pflugovi z Rabštejna (+1537), nejvyššího kancléře Království Českého. Pod dlažbou je hrobka Berků z Dubé. Zde je pohřben arcibiskup Zbyněk (+1606). Druhá bronzová deska je z hrobu Lva Buriana Berky z Dubé a z Lipé (+1626).
Oltář vyřezal Vojtěch Mráz podle návrhu Josefa Mockera v roce 1903. Na oltáři uprostřed jsou sochy Panny Marie a sv. Alžběty (Navštívení Panny Marie). Nahoře jsou sochy dvou andělů, sv. Josefa a Jana Křtitele s malým Ježíšem, sv. Anny a sv. Jáchyma. Oltář má zavírací křídla s obrazy od Zikmunda Rudla a reliéfy od Jana Kastnera. Křídlo vlevo: Zvěstování Páně, Obětování Páně v chrámu. Vpravo: Narození Páně a Dvanáctiletý Ježíš v chrámě. Na vnější straně vlevo: Zvěstování sv. Anně a Narození Panny Marie. Vpravo: Obětování Panny Marie a Zasnoubení Panny Marie. Spodní reliéf: svatba v Káni Galilejské.
Mříž u kaple je z roku 1732. Na ní je znak pražského arcibiskupství, malé bysty sv. Václava a sv. Vojtěcha. Lucerny ve tvaru hvězdy s červeným sklem byly přidány později.

12a) oltář a hrob sv. Víta. Před ním je 14 hrobů pražských biskupů (blíž k hrobu sv. Víta): 6. Šebíř (Severus) biskup od roku 1030,+1067, 7. Jaromír (Gebhart) Přemyslovec 1068,+1089, 8. Kosmas 1090, +1098, 10. Menhart (Meinhard) 1122, +1134, 11. Jan I. 1134, +1139, 13. Daniel 1148, +1167, 14. Bedřich (Friedrich) 1168, +1179. Druhá řada (blíž ke kapli Panny Marie): 15. Valentin (Vališ) 1179, +1182, 21. Jan II. z Dražic 1126, +1236, 22. Bernard (Buchard) Kaplíř ze Sulevic 1236, +1240, 23. Mikuláš z Riesenburka 1240, +1258, 24. Jan III. z Dražic 1258, +1278, 25. Tobiáš z Bechyně (a Benešova) 1278, +1296, 26. Řehoř Zajíc z Valdeka 1296, +1301.
Biskupové byli původně pohřbeni v románské basilice. V roce 1374 na příkaz arcibiskupa Jana Očka z Vlašimi a pražské kapituly je přenesl Beneš Krabice z Weitmile (+27.7.1375, 3.ředitel stavby katedrály, kanovník metropolitní kapituly 1359-1375, arcijáhen žatecký 1363-1375).

13) kaple sv. Ostatků, Saská, Šternberská. Nástěnná malba M. Theodorika "Tři králové".
Hrob českého krále Přemysla Otakara I. a jeho vnuka Přemysla Otakara II. V této kapli byly pohřbeny vnitřnosti císaře Rudolfa II.

14) kaple Vlašimská, sv. Jana Nepomuckého, sv. Vojtěcha, sv. Erharda a sv. Otýlie, nástěnná malba Křest sv. Otýlie. 1880-2014 hrob s ostatky sv. Vojtěcha, sv. Radima a Pěti bratří (benediktinů).
      Na oltáři stříbrné busty: sv. Václav, sv. Vojtěch, sv. Prokop a sv. Vít.

14 a) stříbrný hrob sv. Jana Nepomuckého. Pohřben ve stříbrné rakvi nad oltářem (1733-36).
      Oltář vytvořil zlatník Jan Josef Würth podle návrhu architekta a stavitele Jana (Johanna) Bernarda (Bernharda) Fischera z Erlachu (1656-1723).
Oltář zaplatil císař Karel VI. Alegorické sochy a anděly přidala královna Marie Terezie v roce 1746.

15) kaple sv. Marie Magdaleny, Valdštejnská.
      Hrob prvního stavitele katedrály Matyáše z Arrasu a druhého stavitele Petra Parléře.

16) Královská oratoř (1493) se znaky zemí, kterým vládl Vladislav Jagellonský (1471 – 1516):
Modré pole,na něm tři korunované zlaté hlavy levhartů = Dalmácie (království). Modré pole a zlaté hradby = Horní Lužice (budyšínské knížectví). Zlaté pole, na něm ze stříbrného oblaku vysunutá červená ruka se stříbrnou šavlí = Bosna (království). Červené pole, na něm stříbrná korunovaná orlice se zlatou zbrojí = Polsko (království). Půlený (polcený) červený štít: v pravém červeném poli čtyři stříbrné pruhy, v levém červeném poli stříbrný dvojkříž na zeleném trojvrší se zlatou korunou = Uhry (království). 

Na červeném poli stříbrný lev se zlatou korunou a zbrojí = Čechy (království). Modré pole, na něm stříbrná orlice s červeným šachováním, se zlatou korunou a zbrojí = Morava (markrabství). Desetkrát dělený štít stříbrnomodrými pruhy, na něm červená lvice se zlatou korunou a zbrojí = Lucembursko (hrabství). Zlaté pole, na něm černá orlice se zlatou korunou, červenou zbrojí a stříbrným perisoniem = Slezsko (vratislavské knížectví). Na stříbrném poli červený býk se zlatou zbrojí = Dolní Lužice (markrabství, znak města Lukova).

   Dalmácie            Horní Lužice              Bosna                Polsko                 Uhry

        Čechy                Morava           Lucembursko         Slezsko           Dolní Lužice

Královská oratoř v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha 
s erby zemí krále Vladislava Jagellonského

Oratoř vytvořil stavitel Hanuš Spiess (1440-1511) z Frankfurtu nad Mohanem v letech 1490-1493.

Uprostřed chrámu je Královské mauzoleum

V nadzemní hrobce jsou pohřbeni:

císař Ferdinand I. (1503-1564) s manželkou Annou Jagellonskou (1503-1547) a synem Maxmiliánem II. (1527-1576).

17) kaple Svatého Kříže, Kristovy Tváře, sv. Šimona a Judy Tadeáše, sv. Silvestra I. papeže.

Podzemní hrobka:

Královská hrobka má vchod z kaple Svatého Kříže. Hrobku upravil v letech 1934-1935 Kamil Hilbert a Kamil Roškot. Na stěnách a klenbě je žlutošedozelená mozaika, na podlaze mramorové desky s ornamenty podle půdorysu sarkofágů. Hrobka byla vysvěcena arcibiskupem pražským Karlem kardinálem Kašparem v den Památky všech věrných zesnulých 2.11.1935.
      Původní královská hrobka byla před hlavním oltářem. Architekt Josef Mocker přenesl v 19. století ostatky na současné místo a vstup zazdil.  Původní hrobka před oltářem byla objevena v dubnu 2005.

V podzemní hrobce jsou pohřbeni:

  1         2      3    4       5  5a   6     7     8      9

5) Karel IV. (1316-1378). Na náhrobku jméno KAREL, nad ním císařská a svatováclavská koruna, náhrobek vytvořil sochař Ladislav Jan Kofránek (1880-1954).
Na původním náhrobku byl kamenný portrét ležícího mrtvého Karla IV. a kamenná deska s pohřební řečí arcibiskupa Jana Očka z Vlašimi a s nápisem: ,,Hle, já Karel IV., kdysi postrach světa, císař, který porážku neznal, jen smrtí pouze udolán byl, v tomto hrobě jsem skryt."

2) Karlovy manželky: Blanka z Valois (1316-1348), Anna Falcká (1329-1353), Anna Svídnická (1339-1362), Alžběta Pomořanská (1346-1393).

4) Václav (1350-1351), první syn Karla IV. a Anny Falcké, a ostatky několika nedospělých dětí Karla IV., na náhrobku je nápis: VÁCLAV SYNÁČEK KARLA IV.

3) Jan Zhořelecký (1370-1396, třetí syn Karla IV. a Elišky Pomořanské) a ostatky několika neznámých osob.

8) Václav IV. (1361-1419, druhý syn Karla IV. a Anny Svídnické) a jeho 1. manželka Johana Bavorská (1356-1386). Václavova druhá manželka Žofie Bavorská byla pohřbena v katedrále sv. Martina v Bratislavě.

9) Ladislav Pohrobek (1440-1457, latinsky Posthumus), zvaný Holec (neměl vousy). Syn Alžběty Lucemburské a Albrechta II. (V.) Habsburského. Vnuk Zikmunda Lucemburského a pravnuk Karla IV. Narodil se čtyři měsíce po smrti svého otce, proto byl nazýván Pohrobek.

1) Jiří z Poděbrad (1420-1471), zvolený český král.

5a) Rudolf II. (1552-1612), syn Maxmiliána II., vnuk Ferdinanda I. a Anny Jagellonské, pravnuk Vladislava Jagellonského, v 7. generaci pravnuk Karla IV.

Původní rakev císaře Rudolfa II. se znaky zemí, kterým vládl.

Rakev je umístěna za rakví císaře Karla IV.

Z čelního pohledu není vidět.

6) Eleonora Habsburská (1568-1580, sestra císaře Rudolfa II.),
     český král Rudolf (III.) Habsburský zv. král Kaše (1281-1307), vnuk římského krále Rudolfa I. Habsburského, synovec Rudolfa II. Švábského, syn Albrechta I. Habsburského,
      Rudolf II. Švábský (1270-1290, syn římského krále Rudolfa I. Habsburského, přemožitel a zeť Přemysla Otakara II., švagr Václava II.),
      na náhrobku je nápis: ELEONORA A RUDOLFOVÉ.

7) Marie Amálie Parmská Habsbursko-Lotrinská (1746-1804), dcera české královny Marie Terezie.

Uprostřed hlavní lodi katedrály byl náhrobní kámen, který v letech 1880-2018 označoval místo prvního hrobu sv. Vojtěcha.

18) kaple sv. Ondřeje apoštola, Martinická, sv. Antonína a sv. Silvestra. Postavena Petrem Parléřem.
   V této kapli u zdi sousedící s kaplí sv. Václava je pohřbena císařovna Barbora Celjská, 2. manželka císaře Zikmunda Lucemburského,
   biskup Jan z Dražic (+1343), kamenný náhrobek s bronzovou postavou (1346) byl zničen husity v roce 1421, další pohřbený je Jaroslav II. Bořita z Martinic  (+ 1649)-defenestrovaný povstalci v roce 1618.

Naproti je náhrobek Leopolda Antonína Josefa hraběte Šlika z Pasounu a Holíče (1663-1703, M.B.Braun 1723). Hrabě Šlik byl generální válečný komisař. V roce 1703 táhl Dukelským průsmykem proti uherským povstalcům. 

19) kaple sv. Václava s jeho hrobem.
  Nejposvátnější místo České země  .
Sv. Václav byl pohřben v rotundě sv. Víta a jeho hrob je stále na stejném místě, i když rotunda byla přestavěna na baziliku a bazilika na katedrálu. Náhrobek svatého knížete je z roku 1913. Před kaplí je mramorová kropenka se sochou mladého knížete Václava z r. 1922.
Stěny svatováclavské kaple jsou obloženy leštěnými polodrahokamy. V kapli je vchod do Korunní komory, kde jsou uloženy korunovační klenoty. Korunní komora je uzavřena na sedm zámků.
Sochu sv. Václava (výška 2 m) uprostřed oltáře zhotovil Petr Parléř se svým synovcem Jindřichem IV. Parléřem v roce 1373. Socha má pravděpodobnou tvář sv. Václava. V letech 1821-1912 byla umístěná v kapli Nejsvětější Trojice. V roce 1866 byla poprvé restaurována. Popis před opravou uvádí, že socha byla poškozena: uražený nos, dýka, pravá ruka a horní část kopí byla ulomena. Levá ruka, část štítu a jílec meče byly poničeny. Poslední opravu sochy provedl akademický sochař Jiří Živný v roce 1999. Vedle sochy jsou namalovány dva andělé a postavy českých patronů, zleva: sv. král Zikmund a sv. Vít. Zprava: sv. Vojtěch a sv. Ludmila. Nad nimi jsou od mistra Litoměřického oltáře obrazy krále Vladislava II. Jagellonského a jeho manželky Anny z Foix, která neměla ráda kališnické Čechy, do českého království nikdy nepřijela a svatováclavskou kapli nikdy nenavštívila.
Socha sv. Václava stojí nad gotickým oltářem, který sem byl v 19. století přemístěn z kaple sv. Anny (kaple Nostická). Na čelní stěně oltáře jsou tři nepoznatelné postavy, prostřední je pravděpodobně postava sv. Anny. Postava nalevo snad Panna Maria s Ježíškem, postava napravo drží kouli.
Dolní fresky z evangelia: Kristus zrazen od Jidáše, Ježíš před Pilátem, Kristovo bičování, korunování trnovou korunou, Ježíš na kříži (oltář), vedle stojí Panna Maria a sv. Jan Evangelista. Po stranách ukřižování jsou portréty Karla IV. a jeho manželky Elišky Pomořanské. Ježíš na kříži, Ježíš pohřben, Kristovo vzkříšení, nanebevstoupení Krista a seslání Ducha Svatého. Vedle dveří na západní straně jsou namalovány postavy sv. Pavla a Petra. Nad nimi je freska Václav u císaře Jindřicha I.
Horní fresky ze 16. století představují obrazy ze života sv. Václava. Jeho zavraždění bratrem Boleslavem je vpravo od oltáře.
V obloucích jsou polopostavy andělů. Klenba kaple je vytvořena jako hvězdná obloha. Lustr je novogotický. Na severní stěně jsou dveře, které byly přeneseny z kostela sv. Kosmy a Damiána ze Staré Boleslavi a podle tradice se kruhu na dveřích držel sv. Václav při své smrti. Nad nimi je freska Souboj Václava s Radslavem Zlickým.
 
Před kaplí sv. Václava je pohřben Beneš Krabice z Veitmile (Weitmile, *1300? Česká Lípa, +27.7.1375 Praha), kanovník u sv. Víta, kronikář, od roku 1355 třetí ředitel stavby katedrály. Rod Veitmile měl ve znaku mlýnský kámen. Beneš napsal Kroniku českou, kde je dochovaný nejstarší zápis 3 slok svatováclavského chorálu. Zapsal založení Velkého rybníku (Máchova jezera) Karlem IV.

Vítězný-triumfální oblouk. Na něm je na pravé straně napsáno jméno prvního československého prezidenta Tomáše Garrika Masaryka, které bylo v roce 1985 zmešeno.

20) jižní předsíň Zlatá brána s mozaikou Posledního soudu (příčná) křížová loď. Na Zlaté bráně je korunní komora, jejíž okna jsou v mozaice Posledního soudu. Nad Zlatou bránou je velké okno s obrazem Posledního soudu.

21) Velká věž, Hasenburská (Házmburská) kaple, zde je pohřben arcibiskup Zbyněk Zajíc z Hasenburka.

22) kapitulní knihovna.

23) kaple Thunovská (Thunská).

24) kaple Božího hrobu (o Vánocích je zde betlém), s barokním oltářem sv. Anny.

25) kaple sv. Ludmily, na oltáři je sousoší křest sv. Ludmily sv. arcibiskupem Metodějem od Josefa Ondřeje Krannera (1801-1871).
Další socha představuje sv. Ludmilu ve chvíli smrti. Sochu vytvořil z mramoru v roce 1845 Emanuel Max (1810-1901). Na zdi je mozaika sv. Jana Křtitele. Okno s motivem Seslání Ducha Svatého.

Triforium = tři okna. Vnitřní ochoz v katedrále ve výšce 14 metrů s 31 bustami významných osob, které se zasloužili o stavbu katedrály: 31 + 14 bust.

1. horní-vnější triforium katedrály (nejstarší část 1375-1378, mladší část 1380-1392):
(1. část, 2. část):
sv. Prokop, sv. Vojtěch, sv. Ludmila, sv. Václav, Panna Maria, Ježíš Kristus, sv. Vít, sv. Zikmund, sv. Cyril a sv. Metoděj.

Zleva doprava z pohledu k hlavnímu oltáři :
2. dolní uvnitř katedrály:
Václav z Radče (5. ředitel stavby katedrály, nejmladší busta /jediná z vápence z r. 1385), Matyáš z Arrasu (1. stavitel katedrály), Petr Parléř (2. stavitel katedrály, 1. autoportrét v Evropě), Ondřej Kotlík (4. ředitel stavby katedrály), Beneš Krabice z Veitmile (3. ředitel stavby katedrály), Václav (vévoda lucemburský), Jan Jindřich (markrabě moravský), Blanka z Valois, Anna Falcká, Anna Svídnická, Eliška Pomořanská, Karel IV., Jan Lucemburský, Eliška Přemyslovna, Václav IV., Jana Bavorská, Arnošt z Pardubic (1. pražský arcibiskup), Jan Očko z Vlašimi (2. pražský arcibiskup), Jan z Jenštejna (3. pražský arcibiskup), Mikuláš Holubec (ředitel stavby), Leonard Bušek (ředitel stavby).

3. novogotické triforium (1917-1941) s bustami osob, které se zasloužili o dostavbu katedrály:
Kamil Hilbert (dostavěl katedrálu 1899-1929), Josef Kranner (stavitel katedrály 1859-1871), Jan Javůrek, František z Pauly Antonín III. kníže Thun-Hohenstein (syn Bedřicha, český místodržitel), František Kordač (31. pražský arcibiskup), František de Paula ze Schönbornu (28. pražský arcibiskup), František Antonín I. hrabě Thun-Hohenstein (český místodržitel), Václav Michal Pěšina z Čechorodu (zakladatel Jednoty svatovítské), Bedřich Josef ze Schwarzenberka (27. pražský arcibiskup), Antonín Podlaha (pomocný biskup pražský), Bedřich hrabě Thun-Hohenstein (otec Františka z Pauly, diplomat), Vojtěch Josef ze Schönbornu (bratr 28. arcibiskupa Františka, právník), Josef Mocker (stavitel katedrály 1873-1899) a Josef Zlatník.

Velká věž katedrály: ve věži jsou zavěšeny zvony: Zikmund z roku 1549 s váhou 13,5 tuny. Je to největší zvon u nás. Václav - 1542, váha 4,5 t, Jan Křtitel - 1546,  váha 3,5 t, Josef - 1602, váha 350 kg.
V roce 2012 byly zavěšeny další tři zvony: Dominik 1 tuna, Maria 190 kg, Ježíš 95 kg. Tři původní zvony stejného jména byly ukradeny v roce 1916.

Zlatá brána (Porta aurea) – mozaika Poslední soud na katedrále sv. Víta, 1370–1371, rozměr 85 m².

 Nad Veraikonem je český nápis:

                                MOSAIKA  R. 1890 SEJMUTA
                               OPRAVENA A OSAZENA 1910

Uprostřed  Kristus Vševládce (Pantokrator), nad ním Veraikon (šátek sv. Veroniky s Ježíšovou tváří), okolo Krista deset andělů. Pod ním čeští ochránci (patroni): sv. Prokop (opat v hnědém hábitu), Zikmund (král), Vít, Václav, Ludmila a Vojtěch. Ve spodním modrém poli císař Karel IV. a císařovna Eliška Pomořanská.
Vlevo Panna Maria a šest apoštolů s atributy. Pod nimi vzkříšení spravedlivých do nebe, kdy andělé vedou zesnulé k Bohu.
Vpravo sv. Josef Pěstoun a šest apoštolů. Pod nimi odsouzení zlých, kdy je čerti odvádějí do pekla. V roce 1890 byla poškozena bouří natolik, že musela být snesena (nápis nad Veraikonem). Byla rozřezána na 274 dílů a restaurována v dílnách pod Vladislavským sálem. V roce 1910 umístěna opět na Zlatou bránu.