Vyšehradský hřbitov
Na Vyšehradě se pohřbívalo od 13. století na čtyřech hřbitovech. V roce 1869 byl na návrh Františka Ladislava Riegra hřbitov přestavěn na „Národní pohřebiště“. Starosta Smíchova a obchodník se dřevem Petr Fischer s vyšehradským proboštem Václavem Štulcem, kanovníkem Mikulášem Karlachem a právníkem Františkem Augustinem Braunerem založil v roce 1862 spolek Svatobor. Zakládající listinou svěřili hrobku Slavín spolku Svatobor do vlastnictví a péče.
hroby známých osobností vstup východní brankou
(1–2 = číslo oddělení a číslo hrobu)
Otakar Španiel (1881–1955) 3–27 sochař, medailér
Jan Neruda (1834–1891) 3–25 spisovatel, původně pohřben ve vedlejším hrobě J. V. Friče. Měl být jako první uložen na Slavíně, ale tam si nepřál být pohřben.
Podle své poslední vůle chtěl být pohřben v hrobě pod širým nebem. Zasloužila se o to hlavně jeho hospodyně Anna Haralíková a rodina Josefa Jana Friče.
Josef Václav Frič (1829–1890) 3–24 novinář, spisovatel, revolucionář z roku 1848. Byl vynikajícím obráncem u Klementina. V letech 1848-1880 bojovník proti Rakousko-uherské monarchii. V letech 1859-1879 žil v emigraci. Po návratu pracoval jako dramaturg ND a knihovník.
Anna Fričová, roz. Kavalírová (1825–1893) 3–24 spisovatelka a básnířka, od r. 1857 manželka J.V.Friče. Psala pod pseudonymem Anna Sázavská. Její otec byl zakladatel sázavských skláren Kavalier.
Josef Jan Alexandr Frič (1861–1945) 3–24 botanik. Syn J. V. Friče, v r. 1898 založil hvězdárnu v Ondřejově, kterou daroval v roce 1928 státu. Člen Akademie věd.
Spolu s nimi jsou zde pohřbeni další členové rodiny.
Adolf Heyduk (1835–1893) 3–23 básník, jeho portrét je od sochaře St. Suchardy.
Bernard Otto Seeling (1850–1895) 3–22 sochař. Na hrobě je jeho socha Madony. U kláštera v Kuksu restauroval Braunovy sochy. Na konci řady nectností chyběla poslední socha Podvod, kterou sochař vytvořil podle vlastního návrhu.
Božena Němcová (1820–1862) 2–12 spisovatelka. Ve skutečnosti narozena v roce 1816. Její původní hrob byl vedle hrobu Václava Hanky. Na toto místo byla přenesena v r. 1869 po smrti Hankovy ženy Barbory, která byla pohřbena do jejího původního hrobu.
Medailon na náhrobku vytvořili bratři Václav a Tomáš Seidanové s Václavem Levým (učitel J. V. Myslbeka), podle nákresu J. Mánesa. Náhrobek dal zhotovit Americký klub dam (české dámy v Praze).
Spolu s ní je zde pohřbena její dcera Theodora (Dora, Bohdana, +1920) a syn Jaroslav (+1898). Pro jeho pohřeb muselo být zvláštní povolení, protože přestoupil k pravoslaví.
Max Švabinský (1873–1962) 3–18 malíř a grafik
Břetislav Benda (1904–1980) 3–8 sochař, socha ženy na hrobě je jeho dílo.
Při archeologickém výzkumu (do r. 1975) byl na tomto místě nalezen románský sarkofág. Pod celým blokem 3. a 4. jsou základy raně románské basiliky a kněžiště gotického chrámu Závěr kněžiště je před východní brankou (naproti hrobu Jana Nerudy).
Vlasta Koseová, roz. Štěpánová (1895-1973) 2–23 náčelní dívčího skautingu. Pohřbena v rodinné hrobce Koseových.
Karel Purkyně (1834–1868) 2–28 malíř, syn vědce Jana Evangelisty Purkyně. Sochař Václav Levý byl po dvou letech od jeho smrti pohřben do jeho hrobu.
Václav Levý (1820–1870) 2–28 sochař, socha sv. Jakuba na jeho hrobě a kříž s ukřižovaným Ježíšem na menze Slavína je jeho práce. Učitel J. V. Myslbeka. *14.9.1820 Nebřeziny u Plas, +29.4.1870. V 10 letech vyřezal sochu Panny Marie a kříž s Ježíšem (krucifix). V letech 1825-1865 vytvořil v Římě oltář kostela sv. Klementa a Panny Marie della Anima. V Praze vyzdobil kostel sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně a katedrálu sv. Víta.
památník obětem (20. století) 1 Kovaný kříž vztyčen v r. 1990 na památku kněží, řeholníků a řeholnic, obětí totalitních režimů – nacismu a komunismu.
Václav Krolmus (1787–1861) 5–12 kněz, archeolog. Zachoval obyčeje, pověsti a písně, které považoval za svědectví slovanského dávnověku. Společně s architektem Antonínem Barvitiem vypracoval novou podobu hřbitova. Jeho hrob byl jeden z prvních.
Celá tato řada hrobů sousedila na původním hřbitově s jeho severní zdí. Oddělení 3. a 4. byl původně prostor románské a gotické basiliky.
Jan Kühn (1891–1958) 5–13 sbormistr, zakladatel dětského pěveckého sboru.
Markéta Kühnová (1905–1972) 5–13 sbormistryně, manželka Jana Kühna
Josef Mocker (1835–1899) 3–41 architekt. Přestavoval historické stavby v novogotickém slohu: velechrám sv. Víta na Hradě, basiliku sv. Petra a Pavla na Vyšehradě, hrad Karlštejn a další.
Jezuitské hroby (1680) 5–J kněží. Kříž je ze zrušeného hřbitova na Malé Straně. Řádoví kněží, kteří jsou zde pohřbeni, pomáhali při morové epidemii v r. 1680 a stali se její obětí.
Eleonora Kounicová (1809–1898) 3–35 hraběnka, dobroditelka B. Němcové. B. Němcová ji věnovala 1. vydání Babičky. Pocházela z rodu Voračických z Paběnic a byla členkou různých dobročinných ústavů. Její syn Václav hrabě Kounic (1848-1913), manžel Josefíny Čermákové byl švagrem Antonína Dvořáka, který si vzal Annu, sestru Josefy.
Jan Svatopluk Presl (1791–1849) 3–34 botanik, profesor UK
Karel Bořivoj Presl (1794–1852) 3–34 botanik, profesor UK, vytvořil české názvy rostlin. Latinský nápis na hrobě: Spojeni poutem bratrství v rodě i ve vědě.
Václav Beneš Třebízský (1849–1884) 5–31 kněz, vlastenec, spisovatel. Na hrobě je socha Žal od Františka Bílka. Příjmení Beneš je na pomníku chybně zkráceno na písmeno B. Ke svému jménu přidal název svého rodiště Třebíz nedaleko Slaného.
Petr Matěj Fischer (1809–1892) 2–2 starosta (města) Smíchova, lesní hospodář a obchodník se dřevem. Částkou 30.000 zlatých přispěl na stavbu Slavína. S proboštem V. Štulcem, kanovníkem M. Karlachem a právníkem F. A. Braunerem založil spolek Svatobor a svěřil mu Slavín do vlastnictví a péče.
Bedřich Smetana (1824–1884) 5–40 skladatel
Josef Vavroušek (1944–1995) 5–148 ekolog, ministr 1990-1992, pohřben společně se svojí dcerou Petrou (1974-1995). Oba zahynuli tragicky ve Vysokých Tatrách na Slovensku, v dolině Parichvost v Roháčích.
SLAVÍN
Národní hrobka nazvaná Slavín (Oslava), postavena v letech 1889-1893. Na její realizaci přispěl smíchovský starosta Petr Fischer (1809–1892, 2–2).
Ústřední pomník a schodiště kryje klenutou kryptu. Kříž s ukřižovaným Ježíšem na menze Slavína je dílem sochaře Václava Levého (1820–1870, 2–28). Sochař Josef Maudr vytvořil boční sochy Vlasti jásající a Vlasti truchlící, na pomník usadil okřídleného anděla Génia, skloněného nad rakví, na kterou pokládá věnec. Slova „Ač zemřeli ještě mluví“ jsou ze zakládající listiny Petra Fischera. Text pod sochami: „Svých velkých synů prach vlast truchlíc zemi vrací, jich skutky jásajíc po věky lidstvu hlásá“, napsal Julius Zeyer, který byl jako první v roce 1901 uložen do krypty Slavína. Jako zatím poslední sem byl uložen v roce 2013 herec Karel Höger.
V kryptě Slavína je 44 pohřebních výklenků pro rakve a každý je zakryt černou žulovou deskou. Původně vchod do krypty uzavíraly dřevěné dveře. Bronzové dveře a vybavení krypty zaplatila v roce 1928 banka Slavia. Na vlysu je epitaf, který napsal spisovatel Fr. Táborský: „Svědomí ustlalo nám tu klidně, ač chtěli jsme víc, než jsme zmohli. Kéž tak i vám, co přijdete po nás a lidskosti chrám vystavíte výš!“
Od r. 1960 začaly převažovat pohřby žehem a do výklenků pro rakev se vešlo více uren. Celkem bylo do hrobky Slavína pohřbeno 55 osobností – v hrobce tak zbývá poslední volná pohřební kobka.
Někteří zemřelí sem byli uloženi i proti své vůli, kterou projevili za svého života, např. Eduard Kohout. Jako první měl být pohřben na Slavíně Jan Neruda, ale podle své poslední vůle byl pohřben v hrobě blízko Slavína.
Pohřbeni ve Slavíně (stav z r. 2008)
Julius Zeyer 1841 – 1901 básník
Václav Vladivoj Tomek 1818 – 1905 historik, profesor UK
Josef Ladislav Píč 1847 - 1911 historik, archeolog, profesor UK
Josef Václav Sládek 1845 – 1912 básník, překladatel (R. Kiplinga)
Jaroslav Vrchlický 1853 – 1912 básník, překladatel, vlastním jménem Emil Bohuslav Frída.
Josef Král 1853 – 1917 profesor filologie UK
Růžena Svobodová 1868 – 1920 spisovatelka
František Xaver Svoboda 1860 – 1943 spisovatel (manžel Růženy Svobodové)
Jan Václav Novák 1853 – 1920 literární historik
Jan Klecanda 1855 – 1920 novinář
Josef Václav Myslbek 1848 – 1922 sochař (pomník sv. Václava na Václavském náměstí), žák sochaře Václava Levého.
Jan Štursa 1880 – 1925 sochař, žák Josefa Václava Myslbeka
Josef Gruber 1865 – 1925 profesor ekonomie UK
Vojtěch Hynais 1854 – 1925 malíř (opona ND)
Ema Destinnová 1878 – 1930 operní pěvkyně ND
Kamil Hilbert 1869 – 1933 architekt, dostavěl katedrálu sv. Víta
Jaroslav Hilbert 1871 – 1936 dramatik (bratr Kamila Hilberta)
Antonín Klášterský 1866 – 1938 básník, překladatel
Alfons Mucha 1860 – 1939 malíř, grafik, autor cyklu Slovanská epopej
Jan Kubelík 1880 – 1940 houslový virtuos, žák Otakara Ševčíka
Rafael Kubelík 1914 – 1996 dirigent, skladatel. Syn Jana Kubelíka. Zemřel ve Švýcarsku.
František Křižík 1847 – 1941 vynálezce, elektrotechnik (český Edison)
Oldřich Hujer 1880 – 1942 profesor filologie UK
Bohumil Kafka 1878 – 1942 sochař, medailér, žák J. V. Myslbeka (socha J. Žižky na Vítkově, M. R. Štefánik na Petříně, památník československé státnosti v Bratislavě)
Josef Hora 1891 – 1945 básník, překladatel
Josef Gočár 1880 – 1945 architekt, profesor AVU
Václav Špála 1885 – 1946 malíř
Karel Toman 1877 – 1946 básník
Jan Heřman 1886 – 1946 klavírní virtuos
Ladislav Šaloun 1870 – 1946 sochař (socha M. J. Husa, Staroměstské nám.), žák T. Seidana
Karel Engelmüller 1872 – 1950 divadelní kritik a historik
Vilém Zítek 1890 – 1956 operní pěvec ND
Jaroslav Kocian 1883 – 1950 houslový virtuos, žák Otakara Ševčíka
Marie Pujmanová 1893 – 1958 spisovatelka, manželka Ferdinanda Pujmana)
Ferdinand Pujman 1889 – 1961 režisér Národního divadla, manžel Marie Pujmanové)
Jan Lauda 1898 – 1959 sochař, profesor AVU, žák Jana Štursy
Otakar Mařák 1872 – 1939 operní pěvec ND (přenesen z Olšan v r. 1962)
Karel Hofmann 1872 – 1936 houslista Českého kvarteta (přenesen v r. 1963)
Josef Štefan Kubín 1864 – 1965 spisovatel
Jaroslav Fragner 1898 – 1967 architekt, žák Josefa Gočára, obnovil Betlémskou kapli a Karolinum
Richard Kubla 1890 – 1964 operní pěvec ND (přenesen v r. 1967)
Antonín Pelc 1895 – 1967 malíř, grafik
Vojtěch Novák 1886 – 1966 herec ND (přenesen v r. 1967)
Karel Honzík 1900 – 1960 architekt, profesor ČVUT (přenesen v r. 1967)
Otylie (Otilie) Beníšková 1882 – 1967 herečka Národního divadla. Sestra herečky Terezie Brzkové
Zdeněk Štěpánek 1896 – 1968 herec Národního divadla
František Maxián 1907 – 1971 klavírní virtuos, prof. AMU
Kamila Ungrová 1887 – 1972 operní pěvkyně ND
Vítězslav Vejražka 1915 – 1973 herec Národního divadla
Antonín Strnadel 1910 – 1975 malíř, grafik a ilustrátor
Eduard Kohout 1889 – 1976 herec ND a filmu,
Ladislav Boháč 1907 – 1978 herec ND a filmu
Jaroslav Marvan 1901 – 1974 herec ND a filmu
Václav Bednář 1905 – 1987 operní pěvec ND
Oskar Nedbal 1878 – 1930 dirigent, skladatel, žák A. Dvořáka, na Štědrý den 24.12.1930 skočil z okna hotelu v chorvatském Zábřehu, kde byl jako porotce houslové soutěže. Zásluhou Josefa Suka přenesen v r. 2006 ze Záhřebu v Chorvatsku.
Karel Höger 1909 – 1977 herec ND a filmu, pohřben 14.9.2013. Zatím poslední pohřeb ve Slavíně.
==========================================================
Karel Svolinský (1897 – 1986) 5 – 41 malíř, autor mozaiky na orloji v Olomouci a vitráží v chrámu sv. Víta. Pohřben v hrobě J. Lva.
Josef Lev (1832 – 1898) 5 – 41 pěvec ND, domácí pán J. Nerudy
Rudolf Adámek (1882 – 1953) 8 – 33 malíř, restaurátor, žák profesora Františka Ženíška. Namaloval mnoho obrazů, mimo jiné také cyklus biblických výjevů v kostele sv. Jana Křtitele ve Dvoře Králové nad Labem.
Josef Čapek (1887 – 1945) 8 – 27 malíř, spisovatel, starší bratr Karla. Zemřel v koncentračním táboře Bergen-Belsen. Zde je symbolický hrob v hrobě nakladatele Jaroslava Pospíšila, dědy jeho ženy Jarmily rozené Pospíšilové.
Jaroslav Pospíšil (1812 – 1889) 8 – 27 nakladatel českých knih, také knih Boženy Němcové
Karel Němec (1839 – 1901) 8 – 21 syn Boženy Němcové. Zahradník a ředitel Zemědělského ústavu v Praze Tróji.
uložen v hrobě, kde je pohřbena majitelka hrobu paní
Cecile Madeleine Bechyňová-Leter (*2.11.1889 Paříž, + 14.1.1956 Praha-Trója) 8 – 21.
Vítězslav Nezval (1900 – 1958) 5 – 48 básník
Bohuš Záhorský (1906 – 1980) 5 – 53 herec
Zdeněk Nejedlý (1878 – 1962) 5 – 58 historik, profesor UK, komunistický ministr kultury. Dal obnovit Betlémskou kapli.
Zde na jeho hrobě je uložena prsť z bojiště na Dukle, kde je pohřben jeho syn Vít (1912 – 1945), skladatel.
Žofie Schwarzová (1853 – 1902) 7 – 42 dcera Bedřicha Smetany
Ladislav Pešek (1906 – 1986) 7 – 45 herec
Antonín Jedlička (1923 – 1993) 7 – 76 herec, známý jako strýček Jedlička. Napodoboval hlasy zvířat.
Václav Vydra (1876 – 1953) 7 – 15 herec ND a filmu
Růžena Fibichová, roz. Hanušová (1851 – 1874) 6–134 sestra Betty a první žena Zdeňka Fibicha. Zemřela 4.10.1874, za rok a půl po svatbě (20.2.1873). Spolu měli dvojčata. Syn Richard (*+13.1.1874). Druhé dvojče Elsa (+ 6.4.1876). Je zde pohřben syn Richard (1876 - 1950) z druhého manželství, který byl lékařem a další členové rodiny.
Zdeněk Fibich (1850 – 1900) 6–137 skladatel, sbormistr ND, studoval u Bedřicha Smetany.
Alžběta (Betty) Fibichová, roz. Hanušová (1846 – 1901) 6–137 operní pěvkyně, 2. žena Zdeňka Fibicha.
Jaroslav Kohout (1904 – 1994) 7 – 4 herec. Emigroval v r. 1950, vrátil se zpět v r. 1990.
Při své poslední divadelní hře, kterou hráli vojákům Pohraniční stráže, držel v ruce zapálenou svíčku a říkal: „Já fouknu, já fouknu.“ Po představení překročil státní hranice do Německa.
Stanislav Sucharda (1868 – 1916) 7 – 3 sochař. Autor soch apoštolů na orloji. Na hrobě je jeho vlastní dílo.
Josef Bican (1913 – 2001) 7 – 2 fotbalista Slávie. V počtu 644 branek nebyl nikdy překonán. Byl známý pod přezdívkou Pepi.
Vlasta Fabianová (1912 – 1991) 6 – 88 herečka ND a filmu. Tento pomník vznikl v r. 1999 zásluhou Společností přátel slova, Nadací Život umělce a Herecké asociace, k ukládání ostatků významných osobností, kteří zůstali sami bez pozůstalých. V. Fabianová zde byla uložena první v r. 1999. Dále zde odpočívají:
Ljuba Hermanová (1913 – 1996) herečka, zpěvačka. Uložena v r. 2000.
Zdeněk Dítě (1920 – 2001) herec
Karel Vlach (1911 – 1986) dirigent
Zuzana Navarová (1959 – 2004) zpěvačka, textařka. První předsedkyně Nadace Život umělce. Další jména zemřelých umělců jsou uvedena na náhrobní desce.
Rudolf Deyl st. (1876 – 1972) 6–149 herec ND
Rudolf Deyl ml. (1912 – 1967) 6–149 herec Městských divadel pražských a filmu, jsou pohřbeni v hrobce rodiny Beránkovy s reliéfem Vzkříšení Ježíše Krista od sochaře Čeňka Vosmíka.
Barbora Hanková (1800 – 1869) 6 – 17 rozená Mádlová. Manželka Václava Hanky. Zde je pohřbena i její sestra Dorota. Do roku 1869 to byl hrob Boženy Němcové.
Václav Hanka (1791 – 1861) 6 – 18 básník, spisovatel, knihovník Národního muzea, spoluobjevitel Rukopisu královédvorského. Jeho pohřeb byl první na vznikajícím národním pohřebišti.
Jedno z nejvýznamnějších míst tohoto hřbitova. Náhrobek byl zhotoven v r. 1863. Na jeho vrcholu je symbol spolku Svatobor: tři ruce držící kruh. Ruce symbolizují spolkové heslo = Pomáhej! Osvěcuj! Pamatuj! Kruh je znamením jednoty a spojení.
Nápis byl zhotoven podle návrhu malíře Josefa Mánesa.
Julius Mařák (1832 – 1899) 6 – 27 malíř krajinář, autor obrazů v Národním divadle.
Josefa Mařáková (1875 – 1907) 6 – 27 malířka, dcera Julia Mařáka
Milada Horáková (1901 – 1951) 6–1a právnička, politička. Symbolický hrob (kenotaf) s nápisem „popravena a nepohřbena...“ Odsouzena ve zmanipulovaném procesu k trestu smrti a popravena. Její ostatky jsou uloženy na neznámém místě. V r. 1990 byla soudně rehabilitována.
Památník připomíná památku obětí a odpůrců totalitních režimů 1939-1945, 1948-1989.
Zdeněk Otava (1902 – 1980) 5 – 8 operní pěvec ND, profesor AMU a HAMU. Studoval u Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů. Původně byl uložen ve Slavíně, ale na přání rodiny byl přenesen na toto místo.
Jan Evangelista rytíř Purkyně (1787 – 1869) 5 – 59 vědec, otec malíře Karla. Na jeho hrobě byl postaven pomník se symbolem spolku Svatobor, jako druhý po Václavu Hankovi.
František Augustin Brauner (1810 – 1880) 6 – 147 právník, spoluzakladatel spolku Svatobor, otec malířky Zdenky. Na hrobě má epitaf: „Kdo chceš vlasti vděk si získat, Přízeň doby nehledej.“
Augusta Braunerová (1817 – 1890) 6 – 147 manželka právníka Františka Augustina, matka malířky Zdenky. Augusta zemřela v Paříži a zpopelněna. Byl to první urnový pohřeb na tomto hřbitově.
Zdenka Braunerová (1858 – 1934) 6 – 147 malířka, žákyně Antonína Chitussiho.
Adolf Kašpar (1877 – 1934) 10 – 3 malíř, ilustrátor. Ilustroval Raisovy i Jiráskovy romány a knihy Boženy Němcové.
Josef František Vlastimil Burian (Vlasta Burian) zv. "Král komiků" (1891 – 1962) 11 – 80a herec.
On i jeho žena Nina byli přeneseni 8. 2.2002 z Vinohradského hřbitova. Na pomníku byla původně bysta Vlasty Buriana. Po její krádeži byla v r. 2007 zhotovena plastika „Ruce komika“ od sochaře Tomáše Vejvodovského.
kněžská hrobka K probošti a kanovníci vyšehradské kapituly.
Václav Štulc (1814 – 188) K probošt, přítel F. Palackého a B. Němcové
Mikuláš Karlach (1831 – 1911) K probošt, spoluzakladatel spolku Svatobor
Karel Čapek (1890 – 1938) 12 – 47 spisovatel
Olga Scheinpflugová (1902 – 1968) 12 – 47 herečka, manželka Karla Čapka
Marie Podvalová (1909 – 1992) 14 – 14 operní pěvkyně ND.
V r. 1999 byla vyjmuta, zpopelněna a pohřbena v rodinném hrobě v obci Kozly u Všetat. Hrobka s bílou mramorovou sochou Ježíše Krista.
Antonín Wiehl (1846–1910) 14–12 architekt, vytvořil vlastní hrobku a sochu Panny Marie. Projektoval Slavín a arkády na vyšehradském hřbitově.
Mikoláš Aleš (1852–1913) 12–60 malíř
Marie Frídová (1823–1913) 12–61 matka J. Vrchlického, a jeho bratr s manželkou.
Hanuš Jelínek (1878–1944) 12–14 básník, spisovatel, překladatel z francouštiny, zeť Aloise Jiráska. V letech 1918–1932 pracovník ministerstva zahraničí.
Božena Jelínková, rozená Jirásková (1880–1944) 12–14 malířka, dcera Aloise Jiráska.
Popelka Bilianová (1862–1941) 9–92 spisovatelka, skautská činovnice, sociální pracovnice, vlastním jménem Marie Popelková (*27.1.1862, +7.3.1941), provdaná Biliánová (25.9.1892 ve svatováclavské kapli na Hradě). Od roku 1895 rodina bydlela v domku č. 12/7 (naproti Jedličkovu ústavu na Vyšehradě), kde zemřela. Autorka próz a legend "Z tajů pražských pověstí". Jako vyšehradská patriotka pečovala o hroby českých vlastenců.
Spolu s ní jsou pohřbeni: manžel Arnošt Bilian (*5.4.1863, +18.5.1916), prof. ČVUT, Dr., ing. Atanas Mirčev (Bulhar, *25.12.1895, +18.11.1974, Zora provdaná Mirčevová (*11.8.1894, +13.9.1978), dcera Popelky a Arnošta, Květuše Bilianová (*13.11.1895, +5.9.1978), dcera Popelky a Arnošta, RNDr. Ing. Zlatko Bilian (*15.2.1897,+ 3.10.1975), syn Popelky a Arnošta, Karel a Marie Popelkovi (bez data), rodiče Popelky. Data narození a smrti jsou na náhrobním kameni na Vyšehradě.
Arnošt a Popelka Bilianovy měli ještě syna Zdebora (1893-1894).
Hana Mašková (1949–1972) 9–64 krasobruslařka, mistryně Evropy světa a OH. Zemřela po autohavárii ve Francii. Pomník vytvořil Jaroslav Štursa.
Eduard Bass (vl. jm. Schmidt, 1888–1946) 9–10 spisovatel, napsal romány Klapzubova jedenáctka, Cirkus Humberto. Náhrobek byl původně ve tvaru psacího stolu s brkem.
Josef Otakar Forchheim Tyl (28.10.1843–5.2.1907) 11–39 gymnazijní profesor v Plzni, nejstarší syn Josefa Kajetána Tyla. Používal matčino rodné příjmení. Otce se zřekl a nechtěl, aby byl s ním spojován, přesto má na hrobě také jeho příjmení.
Ing. Otakar Forchheim-Tyl 22.12.1883-7.1.1948, vnuk J.K.Tyla, s manželkou Johanou 24.5.1885-18.11.1955
Ing. Otakar Tyl 25.4.1916-16.11.1976, syn Otakara a Johany, pravnuk J.K.Tyla, s manželkou Jaroslavou 28.11.1909-28.1.1988
Kamil Tyl 17.7.1920-19.6.1995, syn Otakara a Johany, pravnuk J.K.Tyla, s manželkou Bohuslavou 8.6.1922-1.2.1998
Eva Mulačová 1.3.1943-17.1.2009
Anna Turnovská-Rajská, rozená Forchheimová (1824–1903) 10–75 herečka, matka osmi dětí J.K.Tyla.
V tomto hrobě jsou ještě pohřbeni:,
Josef Ladislav Turnovský (1837 – 1901), manžel Anny, novinář,
Eliška (Tylova dcera) 1850 - 1909 (vychovatelka),
Božena Turnovská
JUDr. Jiří Tyl (1948 - 1994).
Karel Strakatý (1804 – 1868) 10 – 72 operní pěvec a herec. První, kdo zazpíval jako houslista Mareš píseň „Kde domov můj“ ve hře Fidlovačka. Jeho manželka Kateřina, synové a další příbuzní.
Alena Vrbová (1919 – 2004) 10–111 spisovatelka historických románů. Po obnovení spolku Svatobor v r. 1990 byla až do své smrti jeho předsedkyní.
František Kovářík (1886 – 1984) 11 – 27 herec Divadla na Vinohradech a ve filmu.
František Hrubín (1910– 1971) 11 – 26 básník, překladatel. Jeho podpis je na kameni ze Sázavy, kterou měl velice rád.
Karel Hynek Mácha (1810 – 1836) 10–126 básník. Původní náhrobek z Litoměřic, vytvořený na popud K. Havlíčka Borovského. Pomník přenesen i s ostatky v r. 1939. Na pomníku je datum narození 16.11.1810, a datum smrti 5.11.1836 je chybné, zemřel 6.11.1836.
Jiří Adamíra (1926 – 1993) 10 – 86 herec ND a filmu. Jeho hrob je za Máchovým hrobem.
Čestmír Řanda (1923 – 1986) 10–129 herec ND a filmu
Luděk Kopřiva (1924 – 2004) 11 – 19 herec Divadla E. F. Buriana a filmu
Vladimír Ráž (1923 – 2000) 11 – 17 herec ND a filmu, král Miroslav v Pyšné princezně, ve westernech daboval Old Shatterhanda.
Terezie Brzková (1876 – 1966) 11–47 herečka. Pohřbena s manželem. V r. 1940 hrála hlavní roli ve filmu Babička. Její sestry byly herečky: Otýlie Beníšková, Marie Spurná a Hana Vojtová.
14 – 25 na hrobě v arkádách je socha anděla od Bohumila Kafky.
Josef Ladislav Rössel-Ořovský (1869 – 1933) 11–58 sportovec, spoluzakladatel Čs. olympijského výboru. Přispěl k uznání Zimních olympijských her. Na hrobě byl jeho bronzový reliéf a reliéfy lyží, tenisové rakety a jachty.
Rodina Forchheimova (Tylova) 11–62 rodina Františka Forchheima.
Eliška 1885-1893, vnučka J.K.Tyla
Karla 1880-1923, vnučka J.K.Tyla
Marie Forchheimová 1861-1945, manželka Fr. Karla Forchheima-Horníka, snacha J.K.Tyla
Marie Forchheimová 1897-1967, vnučka J.K.Tyla
Václav Forchheim 1894-1972, vnuk J.K.Tyla
František Karel Horník-Forchheim (1853–1902) 11–62 herec, inspicient ND. Syn J. K. Tyla. Zřekl se otce i jeho příjmení a používal rodné příjmení své matky. Používal umělecký pseudonym „Horník“ (narozen v Kutné Hoře).
Waldemar Matuška (1932 – 2009) 11 – 63 zpěvák a herec. Narodil se v Košicích na Slovensku, vyučil se sklářem v Poděbradech. Působil a žil v Praze. V roce 1986 odjel do západního Německa, odkud emigroval do USA. Zemřel v St. Petersburg ve státě Florida v USA. 18.6.2009 pohřben.
Kamil Henner (1895 – 1967) 14–29 neurolog. Bratr Marie Pujmanové. V hrobě jsou pohřbeni jeho rodiče (Hennerovi), prarodiče z matčiny strany Anna Mildova a Josef Milde a syn Marie Pujmanové Petr.
Antonín Dvořák (1841 – 1904) 14–35 skladatel
Eduard Haken (1910 – 1996) 14–36 operní pěvec ND
Marie Glázrová (1911 – 2000) 14–36 herečka ND, manželka E. Hakena
Beno Blachut (1913 – 1985) 14–36 operní pěvec ND
Rudolf Jedlička (1869 – 1926) 14 – 46 lékař. Zakladatel Jedličkova ústavu na Vyšehradě.
Adolf Liebscher (1857 – 1919) 15 – 64 malíř ND. V Bludišti na Petříně vytvořil dioráma „Boj Pražanů se Švédy na Karlově mostě.“
Jan Otto (1841 – 1916) 14 – 49 nakladatel. Vydal Ottův slovník naučný.
Josef Schulz (1840 – 1917) 15 – 58 architekt. Projektoval Uměleckoprůmyslový palác a Národní muzeum. Po Josefu Zítkovi dostavěl Národní divadlo a Rudolfinum.
Antonín Benjamín Svojsík (1876 – 1938) 15–57 zakladatel českého skautingu, gymnazijní profesor. Společně s ním jsou zde pohřbeni i někteří další členové jeho rodiny. Jeho busta a portrét jeho bratra kněze Aloise je od Jiřího Ducháčka. Alois zde není pohřben. Zemřel v lazaretu za 1. světové války při duchovní službě. Jejich otec Antonín je pohřben na Starém hřbitově ve Dvoře Králové nad Labem.
Svatopluk Čech (1846 – 1908) 15 – 3 spisovatel
Nataša Gollová (1912 – 1988) 15 – 28 herečka. Vlastním příjmením Hodáčová. Jako pseudonym použila příjmení svého dědečka z matčiny strany. Rodinná hrobka Hodáčových, Topinkových a Havelkových.
řeholní hroby kněží a řeholnic. Společný hrob benediktinů z emauzského kláštera, hroby maltézských rytířů a těšitelů.
Vedle jsou hroby sester vincentek.
Vladimír Sychra (1903 – 1963) 13 – 15 malíř, žák M. Švabinského. Jeho malby jsou v aule Karolina a v Betlémské kapli.
Jaroslav Heyrovský (1890 – 1967) 13 – 28 vědec, fyzik. První nositel Nobelovy ceny v Československu.
Antonín Marek (1785 – 1877) 10 – 23 kněz, národní buditel. Žák, spolupracovník a přítel Josefa Jungmanna. Děkan v Libuni u Jičína, kde rozvinul buditelskou činnost. Náhrobní deska je původní z r. 1877.
Jaroslav Jareš (1886 – 1967) 10 – 38 malíř, samozvaný autor československé vlajky. Skutečným autorem je Jaroslav Kursa (1875-1950, pohřben v Brně).
řeholní hroby: sestry alžbětinky a voršilky. Tento hřbitov byl přeložen při novogotické přestavbě chrámu. Původně byl v místech, kde je dnes průčelí s věžemi.
Jan Rosůlek (1900 – 1990) 15 kněz a architekt. Bratr herečky Marie Rosůlkové. Duchovní správce sester a administrátor kostela sv. Michala v Podolí.
Marie Rosůlková (1901 – 1993) 15 herečka. Její jméno je na podstavci ústředního pomníku. Na řeholním hřbitově byla uložena ke svému bratrovi Janu Rosůlkovi.
Josef Tapin Kuhn (1801 – 1866) 13 – 1 kněz, národní buditel na Českomoravské vysočině.
Uvnitř schránky je nápis: V POLNÉ ZÍSKAL B. NĚMCOVOU ČESKÉ LITERATUŘE A V BOROVÉ PŮSOBIL VLASTENECKY NA K. HAVLÍČKA. Je to poslední hrob vpravo u hřbitovní brány.
--------------------------------------------------------------------------------------------------
Seznam pohřbených osobností (S = Slavín)
Skladatelé: Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Zdeněk Fibich, Oskar Nedbal, Jiří Šlitr, Petr Eben, Václav Štěpán
Klavíristé: Vilém Kurz (náhrobek s plastikou lipového listu od J. Roitha), František Maxián, Pavel Štěpán
Dirigenti: Rafael Kubelík, Zdeněk Chalabala, Karel Ančerl, Zdeněk Folprecht, Václav Smetáček, Karel Nedbal
Pěvci a zpěváci: Ema Destinnová, Betty Fibichová, Josef Lev, Jan Berlík, Stanislav Muž, Jan Konstantin, Hanuš Thein, Zdeněk Otava, Eduard Haken, Beno Blachut, Ladislav Mráz, Přemysl Kočí, Waldemar Matuška.
Houslisté: Josef Slavík, Jan Kubelík
Sochaři: Josef Václav Myslbek, Jan Štursa, Štěpán Zálešák, Václav Levý
Malíři: Vojtěch Hynais, Alfons Mucha, Karel Svolinský, Cyprián Majerník, Mikoláš Aleš, Rudolf Adámek,
Spisovatelé: Karel Čapek, Vítězslav Nezval, Jan Neruda, Julius Zeyer (S), Josef Václav Sládek (S), Jaroslav Vrchlický, Josef Hora, Karel Toman, Josef Kainar, Karel Hynek Mácha, Božena Němcová, Václav Beneš Třebízský, Václav Štulc, Karel Hynek Mácha
Herci: Vlasta Burian, Jaroslav Marvan, Olga Scheinpflugová, Zdeněk Dítě, Vlasta Fabianová, Bohuš Záhorský, Ladislav Pešek, Ljuba Hermanová, Jiří Adamíra, Luděk Kopřiva, Marie Glázrová, Nataša Gollová, Adina Mandlová, Lída Baarová, Otýlie Beníšková, Terezie Brzková, František Kovářík, Vladimír Ráž, Václav Vydra, Marie Rosůlková, Milena Dvorská
Vědci: Jaroslav Heyrovský, František Křižík, Jan Krejčí
Architekti: Josef Gočár, Kamil Hilbert, František Roith
Sportovci: Josef Rössel-Ořovský Josef – zakladatel olympionismu, lyžař, Bican – fotbalista, Hana Mašková – krasobruslařka
Jiné osobnosti: Antonín Benjamín Svojsík – zakladatel českého skautingu, Petr Zenkl – politik, pražský primátor
Dva symbolické hroby: Milada Horáková – právnička a politička, popravena v Praze na Pankráci. Zpopelněna a uložena na neznámém místě. Josef Čapek – malíř a spisovatel. Zahynul v dubnu 1945 koncentračním táboře Bergen-Belsen v době 2. světové války. Uložen na nezmámém místě.
