Dóm svatého Martina v Bratislavě
Svatoštěpánská koruna na katedrále sv. Martina v Bratislavě
Pozlacená svatoštěpánská koruna váží 150 kg. I s poduškou je vysoká 170 cm. Pozlacený model skutečné svatoštěpánské koruny byla na věž katedrály přidána v roce 1765. V roce 1968 při okupaci Bratislavy na korunu stříleli sovětští vojáci kulometem.
replika svatoštěpánské koruny
model svatoštěpánské koruny na věži Dómu
Dóm - katedrála sv. Martina. Postaven ve 14. století na místě farního kostela Nejsvětějšího Spasitele. V letech 1563 - 1830 byl korunovačním kostelem pro uherské panovníky. Bylo zde korunováno 11 králů a 8 královen:
1) Maxmilián I. (II.) korunován 8.9.1563, vládl 1564-1576
1) manželka Marie Španělská 9.9.1563
2) Rudolf (II.) 25.9.1572, 1576-1608
3) Matěj II. (Matyáš II.) 19.11.1608, 1608-1619
2) manželka Anna Tyrolská 25.3.1613
4) Ferdinand II. Štýrský 1.7.1618, 1619-1637
3) 2. manželka Eleonora Gonzagová 26.7.1622
4) 1. m. F III. Marie Anna Španělská 14.2.1638
5) 3. m. F III. Marie Magdalena Eleonora Gonzagová 6.7.1655
5) Ferdinand IV. 16.6.1647, (nevládl) 1647-1654
6) Leopold I. 27.6.1655, 1657-1705
7) Josef I. 9.12.1687, 1705-1711
8) Karel III. (VI.) 22.5.1712, 1711-1740
6) manželka Alžběta Kristýna Brunšvická 18.10.1714
9) Marie Terezie (rex Hungariae=král uherský) 25.6.1741, 1740-1780
10) Leopold II. 15.11.1790, 1790-1792
7) 3. m. Fr. I. Marie Ludvika Modenská 7.9.1808
8) 4. m. Fr. I. Karolína Augusta Bavorská 25.9.1825
11) Ferdinand V. 28.9.1830, 1835-1848
korunoval ho arcibiskup ostřihomský Alexandr Rudnay (1760-1831). Je znjeho vlastenecký výrok: "Slovák som, a keby som bol i na Stolci Petrovom, Slovákom zostanem."
V 18. století byl gotický chrám sv. Martina barokně přestavěn. Původní gotický oltář nahradilo sousoší sv. Martina se žebrákem. Věž chrámu v roce 1833 vyhořela a byla postavena v novogotickém slohu s pozlaceným polštářem a napodobeninou uherské královské svatoštěpánské koruny. Věž katedrály sv. Martina měří 87 metrů.
30.3.1995 se stala Bratislava částí arcibiskupství západní provincie Bratislava-Trnava, a dóm sv. Martina konkatedrálou. 14.2.2008 ustanovil papež Benedikt XVI. nové arcibiskupství Západní provincie v Bratislavě a dóm sv. Martina se stal arcibiskupskou katedrálou.
V Bratislavě pobývala od 25.12.1419 česká královna Žofie Bavorská (*1376). Bydlela v klášteře klarisek. Už v Čechách dala stavět monumentální chrám ve svém věnném městě Dvoře Králové a dokončila rozestavěný kostel v Jaroměři a v Chrudimi. Do Bratislavy vzala mistra kameníka, který byl k dispoozici bratislavské kolegiátní kapitule. Kamenický mistr se svými tovaryši vybudoval Královninu (Žofiinu) kapli (později sv. Josefa), sakristii a kapli kanovníků. Stavitel měl svou značku a vyryl ji na několika místech v kapli.
Nejstarší zmínka o kapli české královny je v zápise 13.9.1429 v soukromém mnichovském archívu. List je podepsán králem Zikmundem, Janem kardinálem Železným (biskup olomoucký), proboštem kapituly a prešpurským (bratislavským) primátorem. Jednalo se o pokračování stavby z peněz zanechaných královnou. V roce 1430 je listem krále Zikmunda ke kapli přidělen kaplan Jakeš. Král Zikmund píše představitelům města, aby kaplana vyplatili (Jaksso ettlban der kunigin von beheim unser swester seligen caplln von wegen seiner mit gesellen die zu der capellen gehören). Další zmínka o kapli je v knize účtů z roku 1439. Je to zápis o dveřích a zámku ke kapli na poschodí, do které se chodí přes kapli Královny (Als man in thurn geet dur ich der kunigin von peheim capell).
Královna Žofie zemřela 4.11.1428. Pohřbena v přízemní (Žofiině) kapli (později zasvěcena sv. Josefovi) v katedrále sv. Martina. Podle své poslední vůle chtěla být pohřbena v rodném Mnichově v Bavorsku. Její přání nebylo splněno.
Císař Zikmund slíbil, že hrob své švagrové uctí náhrobkem, který by odpovídal jejímu vysokému společenskému postavení. Svůj slib nikdy nesplnil. Postavení náhrobku bylo ponecháno na králi: ITEM SEPULCHRO REGINE DISPONATUR PROUT PLACEBIT REGI (Potom hrob královny zařídí i jeho zaplacení král).
Nad kaplí sv. Josefa je Císařská kaple, která nebyla za života královny dokončena. Na jejím svorníku je Zikmundův císařský erb (s česko-uherským znakem). Královna ve své závěti pamatovala na služebnictvo, věřitele i na zádušní mše. Na vykonáni závěti byly použity její klenoty. Ostatní osobní zesnulé královny věci odvezli její bratři do Mnichova.
Královna Žofie věnovala do své oratoře v katedrále nádherný svícen (lustr) z mrožích klů. Svícen byl zhotoven v roce 1400. Kly tvoří podstavec pod baldachýn se sedící jantarovou soškou sv. Kateřiny. Soška měla na hlavě královskou korunku, a v rukách své atributy: kolo a meč. Korunka ani atributy se nedochovaly. Svícen se během let ztratil a byl nalezen v roce 1860 kanovníkem Heillerem.
Dochovala se závěť z roku 1396, kterou dal napsat křižácký rytíř Ventura, že koupil lustr na území Řádu německých rytířů. Jeho žena se jmenovala Kateřina. První zápis je z roku 1364 v Městské knize, další zápis je ze 17. století: ELEPHANTES PER MODUM LAMPADIS CUM IMAGINO SANCTAE CATHERINE (dva sloní zuby skrze podobu lampy se sochou sv. Kateřiny). Lustr se později dostal do kaple Corporis Christi (Tělo Kristovo) v klášteře klarisek na Venturské ulici v Bratislavě.
Soška sv. Kateřiny pravděpodobně představuje samotnou královnu Žofii.
O jejím hrobě svědčí zápis ze 16. století. V kapli se nacházejí pod dlažbou dva hroby, které byly zrušeny v 19.století. V jednom hrobě byla pohřbena vzácná fundátorka katedrály česká královna Žofie a v druhém hrobě byl pohřben bratislavský probošt Juraj (Jiří Peltel) Schönberg. ---------------------------------------------------------------
JUDr. P. Jiří ze Schönbergu (Georg von Schömberg, vlastním jménem Juraj Peltel), *1455 Dolní Rakousy, +1486 Prešpurk, probošt kapituly sv. Martina v Bratislavě, apoštolský pronotář (ověřuje pravost papežských dokumentů), blízký přítel papeže Pavla II., diplomat, rádce císaře Bedřicha III. (1415-493), rádce uherského krále Matyáše Korvína (1443-1490), vicekancléř a od roku 1476 kancléř Universitas Istropolitana v Prešpurku (Bratislava, UI 1465-1491), organizátor přestavby Dómu (katedrála) sv. Martina v Bratislavě. Měšťané ho srdečně vítali z jeho cest, a on se ve prospěch města přímlouval u panovníka. Navrhl si vlastní náhrobek s nápisem: "Hľa bol som kedysi slavný cirkevný hodnostár a teraz som potrava pre červoch v hrobe." (Hle byl jsem kdysi slavný církevní hodnostář a teď jsem potrava pro červy v hrobě).
---------------------------------------------------------------